Podle ní začíná být velký nedostatek kuchařek a pomocných sil. A to i přesto to, že se město coby zřizovatel snaží školní kuchyně moderně vybavovat a práci tak co nejvíce zjednodušovat.

„Je to hodně náročná práce,“ uvedla Francová s tím, že kuchařky stárnou, zhoršuje se jim zdravotní stav a mladé síly nepřicházejí.

Ačkoli se magistrát snaží motivovat školy, aby dávaly žákům i pedagogům na výběr z několika jídel, náměstkyně upozornila, že povinností kuchyně je zejména oběd zajistit. Tedy klidně jen jednou polévkou a hlavním jídlem.

Vlastní zkušenost s nedostatkem personálu má vedoucí školní jídelny 7. ZŠ Kvítková ve Zlíně Ladislava Kubová. Aby byla schopná vařit dva druhy jídel denně, potřebuje tři kuchařky a dvě a půl pomocné síly.

„Jinak výběr z dvou jídel nejde zajistit,“ vysvětlila.

Vloni takovou sestavu neměla a rodiče dokonce psali petice na magistrát, aby bylo z čeho vybírat.

Díky možnosti výběru z dvou jídel si žáci objednají denně asi 470 porcí. Když je v nabídce jídlo zajímavější, připraví jich až o třicet více. Pokud by vařili jen jedno jídlo, takový zájem o obědy by prý nebyl.

„Některé děti například nejedí rybu. Ty pak na oběd nepůjdou,“ vysvětlila vedoucí.

Do velké personální krize se v loňském roce dostala i 10. ZŠ.

„Onemocněly všechny kuchařky a ředitel pak obědy musel řešit složitě,“ uvedla náměstkyně primátora.

Chvíli prý obědy dovážel, pak je řešil obloženými bagetami. Také na ZŠ Hradská sháněl ředitel velmi dlouho pomocnou kuchařku.

Práce kuchařek je těžká a není ani dobře finančně ohodnocená. Město se jim snaží umožnit, aby mohly připravovat i dietní pokrmy. Díky tomu mohou být zařaženy do vyšších platových tříd a tedy dostávat vyšší odměnu za práci.

Těžko to zatím půjde například na ZŠ Hradská. Byť by chtěli zavést alespoň výběr ze dvou příloh, nedostanou svolení od hygieniků.

Podobně jako další školy v regionu, které by sice chtěly rozšířit menu, ale narážejí na absenci personálu, nedostatečný prostor či nevyhovující vybavení.

Ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých zlínské krajské hygieny Ivany Lukašíková připomenula, že školní jídelny vaří pro děti , tedy pro velmi citlivou cílovou skupinu, která má své vývojové požadavky a věkové zvláštnosti. I kvůli tomu školní jídelníčky podléhají velmi striktním pravidlům. Těm se věnuje i specializovaný web jidelny.cz.

Uvádí mimo jiné, že jídelny musí dodržovat takzvaný spotřební koš. Vedoucí tak rozdělí potraviny do určitých skupin (například maso, mléko, zelenina), jednou za měsíc sečte vydaná množství a dělí počtem obědů. Dostane tak spotřebu těchto skupin na 1 oběd a ta musí s určitou tolerancí odpovídat zmíněné vyhlášce.

Například u dětí 1. stupně ZŠ musí jídelna za měsíc vykázat spotřebu 10 g luštěnin na 1 oběd, 12 g tuků nebo 19 g mléčných výrobků.

Od roku 2015 mají jídelny navíc k dispozici Nutriční doporučení Ministerstva zdravotnictví, které například uvádí: maximálně 2 sladká jídla měsíčně, 2x měsíčně ryby, 4x měsíčně bezmasé jídlo a podobně.

A co maso?

„Vyhláška předepisuje průměrnou spotřebu za měsíc. Například ve věkové kategorii 11–14 let má dítě za měsíc v průměru dostat 70 g masa na jeden oběd (počítáno v syrovém stavu, takže po technologické přípravě bude masa samozřejmě méně). Kuchařky jistě mohou při mimořádných příležitostech připravit porce masa například 100 g, ale příště zase musí ušetřit, takže například do rizota dají masa jen 50 g,“ uvádí web jidelny.cz.

„Nejoblíbenějšími jídly dětí jsou podle jejích slov buchtičky s krémem, rajská omáčka a guláš,“ uvedla vedoucí školní jídelny 7. ZŠ na Kvítkové Ladislava Kubová. Naopak zvláštní zájem prý děti neprojevují o pečené kuře nebo řízek. Pro svou školní kuchyň by si moc přála ještě jeden konvektomat. „Usnadnil by nám přípravu. Suroviny jsou pak stále teplé a děti dostávají na talíř jídlo dobré kvality,“ uzavřela.