Přípravu „zvláštních“ jídel považují za náročnou, nebezpečnou, ekonomicky a personálně náročnou. Výživoví specialisté tyto obavy zásadně vyvrací.

Vstává každé ráno o tři čtvrtě na pět, aby svým dětem uvařila oběd, který si ve školní jídelně dát nemůžou. Jsou alergické na některé složky jídla. Ve škole, kam chodí, ale pro děti s tímto omezením nevaří.

„Dá se navařit na dva dny, nebo porce zamrazit. Já ale chci, aby měli kluci vždy čerstvé jídlo. Je to hodně náročné, ale zvyknete si,“ přiblížila starosti matka dvou synů Veronika Růžičková.

Problémové mléko a mouka

Starší Štěpán nesmí mléko. Problémy mu dělá také hovězí maso, vejce a sója.

„V našem školním jídelníčku je v každém jídle alergen sedmička – to je mléko. Tím pádem jsme nahraní. Věřím, že to jde nějak udělat, ale školy se bojí. A nepochopitelný strach mají i rodiče. V anketě na toto téma se nikdo nepřihlásil, přitom vím o mnoha, kteří tento problém mají,“ pokrčila rameny Vsetíňanka.

Pak se podle ní není co divit, že školy se nechtějí zabývat vařením dietních jídel pro dvě děti. Ve skutečnosti je však jejich počet daleko vyšší.

Irena Pajzáková má syna ve vsetínské mateřské škole. I ona každý den řeší přípravu oběda, dvou svačin i pití. Je ve skupině maminek se stejným problémem.

„Pokud ve škole nahlásíme, že potřebujeme dietní stravu a škola nám řekne, že to z hygienických důvodů nejde, nemáme důvod jí nevěřit. To je možná zásadní problém. Vím, že někde to jde, někde si ale musíme jídlo nosit,“ zamyslela se.

Nevyhovující podmínky?

Z průzkumu Deníku vyplývá, že ředitelé škol se dietnímu stravování vyhýbají z důvodu nevyhovujících podmínek.

„Normativy na personál či na limity na potraviny neodpovídají potřebám. Zvláště velmi drahé jsou potraviny u bezlepkové diety. Zároveň je potřeba připomenout povinnost proškolení kuchařek a garanci nutričního pracovníka. Přesto se snažíme ve velké míře používat zdravé a šetrné potraviny,“ odpověděl na dotaz ředitel vsetínské Základní školy Luh Petr Kořenek.

Zároveň připomněl, že bezlepková dieta je problém a záleží na rozsahu postižení. „Někteří žáci nesnesou ani stopu lepku a proto se musí oddělit i nádobí a prostory pro přípravu stravy, což v našich podmínkách je problém,“ dodal.

Nesmíte se splést

Nároky na proškolený personál možná zabrzdily rozjezd dietního stravování, kterým se zabývali před lety na Základní škole Integra Vsetín.

„Možná je to o konzervativnosti kuchařek a náročnosti, kdy se při vaření nesmíte splést. Už jsme to měli trochu rozpracované, ale nakonec z toho sešlo. Myslím, že nás to v budoucnu čeká, musíme se k této myšlence vrátit,“ připustil ředitel školy Libor Podešva.

Dvouleté zkušenosti s vařením dietních jídel mají na Základní škole v Novém Hrozenkově. I tady se zpočátku potýkali s nejistotou a neznámem.

„Nevěděli jsme, do čeho jdeme. Obávali jsme se, že je to složité. Pak přišla paní Černá, která je výživová poradkyně. Všechno nám vysvětlila, poradila co čím nahradit, co nesmíme použít, upravili jsme receptury a musím říct, že jsme to zvládli úplně bez problémů,“ popsala vedoucí školní jídelny Jana Měrková.

Všechno je o lidech

Dodala, že všechno je hlavně o lidech.

„Máme moc šikovné paní kuchařky. Na tom záleží nejvíce. Brzy si zvykly. Máme tu zvlášť stůl na přípravu těchto jídel, koupili jsme pár hrnců, označili a oddělili potraviny a vybíráme suroviny. Nepoužíváme například rajský protlak s obsahem lepku. Všech tři sta obědů vaříme s bezlepkovým, stejně tak používáme bezlepkové těstoviny, mouku nebo rostlinnou šlehačku. Celkem vaříme šest dietních jídel,“ přiblížila.

Receptury a normy si kuchařky upravily, změny zaznačily červenou fixou. Se vším pomohla výživová poradkyně.

„Vůbec to není dramatické, jak si mnozí myslí. Například není pravda, že jsou nutné vyčleněné prostory. Je třeba si pohlídat, kde a jak uložíme potraviny, vyznačíme si kritické body na co si dát pozor při přípravě a hlavně výdeji jídel a důležité je se toho nebát,“ říká garantka dietního stravování ve Zlínském kraji Dagmar Černá.

Jediná škola ve městě

Celiaků, tedy dětí, které jsou citlivé na lepek, je podle ní hodně. Ve městě, jako je Vsetín, by pomohlo, kdyby vařily dietně alespoň dvě školy.

Při představování dietního stravování v roce 2015 se k tomuto typu vaření přihlásily pouze dvě školská zařízení – gymnázium a základní škola na Sychrově. Vsetínské gymnázium zůstalo jedinou školou, která nabízí dietní stravu. Během šesti let se nepřidala žádná další.

Zlín věnuje pozornost vaření dietních jídel už při úpravě a rekonstrukcích kuchyní škol. Podle magistrátu to ale není z hlediska prostoru a zachování přísných legislativních předpisů všude možné.

„Aktuálně se připravuje dietní strava pro asi čtyřicet žáků ve třech mateřských a pěti základních školách. Rodiče, mající zájem o vaření dietního jídla, musí prokázat lékařským doporučením, že dítě danou dietu skutečně potřebuje,“ informoval vedoucí Odboru školství Magistrátu města Zlína Milan Smola.

Není to povinné

Podle zákona nemají školy povinnost řešit dietní stravování. V Uherském Hradišti tak podle mluvčího radnice většina škol zřizovaných městem stravování pro děti mající intoleranci na nějakou potravinu nezajišťuje. Výjimkou je jedna škola s žáky I. stupně.

Také na Uherskohradišťsku poukazují na přísné hygienické a nutriční podmínky, nákladné potraviny a velkou zodpovědnost.

„Školy nemají personální kapacity pro to, aby mohly připravovat dietní stravu. Navíc musí jídelníček odsouhlasit nutriční terapeut, kterého by škola musela zaplatit z vlastních prostředků,“ připomněl mluvčí radnice v Uherském Hradišti Jan Pášma.

Příspěvek pojišťoven

Děti stravující se ve školském zařízení mají nárok na jakousi „dotaci“ na oběd. Zaplatí pouze náklady na potraviny, zbytek hradí zřizovatel, či stát. Rodiče, kteří vaří dietní jídla doma, o tento bonus přicházejí. Mají ale možnost zažádat si o příspěvek zdravotní pojišťovnu.

Spousta rodičů ale o této pomoci neví. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí z fondu prevence příspěvek na bezlepkovou dietu.

„Až šest tisíc korun za rok mohou čerpat děti do osmnácti let a studenti do šestadvaceti let s diagnózou celiakie, kterou musí doložit od lékaře. Příspěvek je určený na bezlepkové potraviny nebo na platbu bezlepkových obědů ve školní jídelně,“ uzavřela mluvčí VZP Iwona Navrátilová.