Žena z Kroměřížska trpěla kardiovaskulárními potížemi, které se projevovaly nedostatečným zásobením srdečního svalu krví, což pociťovala jako problém s dýcháním.

Odborníci z Kardiologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně odhalili, že u pacientky došlo k naštípnutí koronární tepny, která navíc měla neobvykle velký průměr 5,7 mm.

Cévy o průměru mezi pěti a šesti milimetry se na srdci vyskytují zřídka, bylo tedy nutné zajistit největší lékový stent, který je aktuálně na trhu dostupný. Intervenční kardiologický výkon se podařil a pacientka byla na konci minulého týdne v pořádku propuštěna z nemocnice domů.

„Příčinu potíží jsme diagnostikovali už v polovině července, naštěstí nám ale průběh onemocnění dovolil definitivní ošetření tohoto místa odložit, aniž bychom tím pacientku jakkoliv ohrožovali. Podařilo se nám expresně zajistit největší lékový stent na českém trhu a mohli jsme tak v polovině minulého týdne přistoupit k jeho implantaci. Použili jsme stent Synergy Megatron, který je možné roztáhnout až na průměr šest milimetrů, jeho výrobcem je americká společnost Boston Scientific, Od dodavatele jsme se zároveň dozvěděli, že se jedná o vůbec první implantaci tohoto typu stentu v České republice,“ uvedl Zdeněk Coufal, primář Kardiologického oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Doposud byl podle slov primáře Coufala problém ošetřit koronární tepny o průměru větším něž 5 mm pomocí moderních lékových stentů, neboť výrobky potřebných velikostí nebyly dříve na českém trhu dostupné.

Stent je zdravotnický prostředek trubicového tvaru umístěný v těle tak, aby udržel průchodnost trubicové struktury, která je zúžena, nebo uzavřena. Ilustrační fotoZdroj: cs.wikipedia.org/John Newman „Obvyklý průměr koronárních tepen je okolo tří až čtyř milimetrů, cévy o průměru mezi pěti a šesti milimetry se na srdci vyskytují zřídka, proto i potřeba takového materiálu je poměrně raritní. Stent je v podstatě pružinka ze zvláštní slitiny, kterou se vyztuží céva zúžená nebo poškozená vlivem ukládání cholesterolu a další tukových látek, což je proces, který se odborně označuje jako kornatění tepen neboli ateroskleróza. Lékové stenty mají navíc na svém povrchu léčivé látky, které zabraňují opětovnému zúžení cévy. Výkon se provádí v lokální anestezii, zavádí se pomocí katetru drobným vpichem do tepny, většinou z oblasti zápěstí. U této konkrétní pacientky, která je ve svých osmdesáti letech v dobré kondici, proběhl intervenční kardiologický výkon úspěšně a bez komplikací,“ sdělil primář Zdeněk Coufal.

Osmdesátiletá paní Zdeňka z Kroměřížska byla po kardiologickém výkonu převezena na Interní oddělení Kroměřížské nemocnice, odkud byla na konci minulého týdne propuštěna do domácí péče.

„Už před dvaceti lety jsem měla infarkt, ale od té doby mě srdíčko nezlobilo, až teprve v poslední době. Hůře se mi dýchalo a lékaři mi řekli, že jsem prodělala další slabý srdeční infarkt. Teď už se cítím dobře a dýchá se mi lépe,“ podělila se o první dojmy ještě z nemocničního lůžka v Kroměříži. Doma na ni podle jejích slov čeká pět vnoučat a dokonce i tři pravnoučata.

Pracoviště intervenční kardiologie ve zlínské nemocnici provede ročně okolo osmi set zákroků na koronárních tepnách, z čehož přibližně 300 je u pacientů s akutním infarktem myokardu.

„V letošním roce máme v plánu zavést do našeho portfolia ještě možnost ošetření těžce zvápenatělých koronárních tepen pomocí takzvané rotablace, při níž lékař zčásti nebo zcela odstraní z postižené tepny aterosklerotický plát, který brání průtoku krve,“ doplnil primář Zdeněk Coufal.