„Šlo už o dvanáctý ročník. Cílem celé akce je přiblížit modelářství širší veřejnosti, porovnat práce mezi soutěžícími a hlavně nalákat mladé zapálence k této zálibě,“ vysvětluje vedoucí slavičínského Klubu modelářů a spolupořadatel akce Tomáš Hájek. O víkendu se tak v sále sokolovny sešlo několik stovek modelářských skvostů, ať již papírových či plastových, od automobilů přes letadla až k bunkrům či celým budovám.

„Soutěž je zaměřena hlavně na mladé a to v několika kategoriích. Zhruba 380 modelů tu předvedli mladší žáci, starší žáci, junioři a je zde i několik kolekcí od zkušených dospělých modelářů. Všechny modely jsou buď papírové či plastové a to v různých měřítkách,“ dodal na soutěži Hájek, obklopen stovkami precizně zpracovaných replik.

Celou soutěž a hledání mladých talentů doplnil také ohromný doprovodný program. Mladé nejvíce lákali zejména piloti a jejich odborné přednášky, možnost pohrát si s několika automobily na dálkové ovládání a také členové nedalekého Army parku, kteří se uvnitř i v okolí sokolovny postarali o předvádění střelných zbraní a vojenské výzbroje.

„U šikuly pomáháme už čtvrtý rok a spolupráce je velmi dobrá. Snažíme se zde o prezentaci naší výzbroje a výstroje. Army park se na modelářské soutěži podílí a tak jsme součástí celého programu,“ pousmál se Jan Houška, bravo team leader a desátník detailně věrné kopie desáté horské divize americké armády.

Na konci víkendu, tedy v neděli, rozhodli o vítězích všech kategorií modelářského snažení zkušení porotci. Ti rozhodli o udělení cen mezi 73 soutěžící a to až v 69 kategoriích. Vypíchnout se dá například jméno Nikol Šimoníková z Lipvové, která dostala od návštěvníků nejvíce hlasů za svůj model statku a stala se tak vítězkou diváckého hodnocení.

Teta mi koupila tank. Zkusím ho postavit

Na modelářské soutěži ve Slavičíně se prezentovalo hodně mladých a zručných talentů. Patří mezi ně například i třináctiletý chlapec a domácí rodák Jan Fojtík. Ten na letošním ročníku soutěže předvedl svůj model vojenského bunkru. Ten vypadal na první pohled jednoduše, ale sám autor je opačného názoru.

„Je to strašná piplačka. Například stavba letadel je pro mě mnohem jednodušší,“ usmívá se mladík s tříletou modelářskou praxí, pro kterého je největším nepřítelem tmelení.

„To je dost náročné. Když musím dopilovat detaily tmelem a ten potom brousit. Je to asi nejneoblíbenější činnost,“ přiznává Fotjík. Jako nejideálnější se pro něj jeví stavba modelů letadel. „Zrovna teď pracuji na replice jednoho japonského letounu Zero. Zabere mi to asi půl roku, ale samozřejmě mě to baví,“ vysvětluje.

Materiál na stavbu modelů si shání sám a v modelářském klubu je poté díky pomůckám dává dohromady. „Tam máme k dispozici barvy, lepidlo a další potřebné věci,“ dodal Fojtík, který se před třemi lety k modelaření přiklonil sám.

„Prostě jsem si řekl, že by mě to mohlo bavit a trefil jsem se,“ pokrčil rameny třináctiletý mladík, který se svěřil také s dlouhodobějším modelářským cílem. Nedávno obdržel zajímavý dárek a svou další tvorbu by chtěl směřovat jeho tématice. „Teta mi před časem věnovala hodně povedený model tanku a ten bych chtěl sám postavit. Bude to spousta zdlouhavé práce, ale určitě to bude stát za to,“ uzavřel Fojtík.