Dnes její kostra rozšířila přírodopisné sbírky v prostorách malenovického hradu. 

Řeč je o samici slona indického, respektive už jen o jejích kostech. Právě včera totiž pracovníci Muzea jihovýchodní Moravy, kastelán hradu a preparátoři instalovali sloní skelet mezi vitríny. Ten bude součástí nové přírodopisné expozice, která se na hradě právě instaluje.

Slonice s velmi pohnutým osudem

„I další příběh slonice Sumatry byl pohnutý. Kromě vrozené vady, kvůli které byla menší postavy, onemocněla i osteoporózou a musela jí být amputovaná noha. Zbytek života pak strávila v popruzích. I nyní nebude celá kostra stát, ale nohy budou ve vitríně vedle. Několik kostí chybí a nechtěli jsme je nahrazovat umělými částmi," vysvětlil zoolog Muzea jihovýchodní Moravy Dušan Trávníček. Kromě sloní kostry se mohou návštěvníci hradu těšit i na desítky a snad i stovky exponátů ze zvířecí říše.

K vidění budou preparáty savců, ptáků, ryb i hmyzu. „Vše bude doplněno tematickými informačními panely o tom, jak člověk ovlivňuje živočišnou říši. Například člověk lovec nebo člověk vyhubitel. Řadu druhů jsme jako lidstvo stačili vyhubit do několika desítek let od jejich objevení," doplnil zoolog Trávníček. Celou kostru dával dohromady mladý preparátor Benjamin Hlivka z Třeboňska. „Preparátorů, kteří dokážou dát dohromady takhle velké kosti, moc není. Tak to asi zbylo na mě," vysvětluje Hlivka se smíchem, proč se do práce pustil právě on. Sám má s preparováním velkých zvířat zkušenosti. Dával dohromady už také kostru nosorožce i hrocha.

„Práce byla obtížnější v tom, že slonice měla kosti ve velmi špatném stavu. Ne že by byly poškozené stářím, ale slonice byla nemocná a trpěla zřejmě řídnutím kostí. Museli jsme proto při instalaci opravdu hodně improvizovat," doplnil preparátor Benjamin Hlivka.

Uvidíte i kolibříky

Nejstarší exponáty nové stálé výstavy jsou z přelomu 19. a 20. století, nové pak ze současnosti. Vystaveni budou například kolibříci ze sbírky hraběte Františka Seilerna, který položil základ zoo v Lešné, a říká se, že ve své době měl druhou největší sbírku ptačích vajec na světě.

Výstava nabídne rovněž přírodniny z Baťova studijního ústavu, který fungoval od třicátých let 20. století až do konce druhé světové války. Veřejnosti bude expozice Zvířata na Zemi a člověk zpřístupněna na hradě v Malenovicích od 18. května.

LUKÁŠ FABIÁN