Trasa měří zhruba deset kilometrů a kdo se na ni vydá, může příjemnou lesní cestou dojít až do Vizovic. V sobotu 28. července si ji také poprvé vyzkoušelo na vlastní nohy asi šest desítek milovníků turistiky, kteří tak stezku slavnostně otevřeli. Bohužel bez jejího jmenovce. Ten pro svůj nabitý program přijet nemohl.

Cesta ze Slopného do Vizovic, která vede přes hřebeny Vizovických vrchů, není vlastně až tak nová. Stezku používali už za dávných časů pošťáci, kteří místním nosili drobné balíky a dopisy a zpět zase nosili máslo a další zemědělské výrobky. Do Vizovic chodili i místní obyvatelé lidé, když potřebovali do Vizovic třeba k lékaři.

„A dokonce i žokej Váňa mi jednou prozradil, že i on sám tudy občas chodíval do Vizovic na pivo. Proto mě napadlo, že na této trase uděláme stezku a pojmenujeme ji po Váňovi. Tímto chceme dát najevo, že si vážíme svých úspěšných rodáků," vysvětlil předseda Klubu českých turistů Vizovice Miloslav Vítek. Právě v jeho hlavě se zrodil nápad vybudovat v obci novou turistickou stezku.

Celá trasa vede krásnou přírodu, takže ani třicetistupňová horka nebyla nikomu až tak na obtíž. Šli jak ti nejmenší, tak i zasloužilí turisté a někteří s sebou vzali i své čtyřnohé miláčky. „Jsou zvyklí na trasy. Dokonce zvládnou i dvacetikilo­metrovou tůru. Navíc tuto trasu půjdeme podruhé. Ráno jsme vyšli z Vizovice a sem a teď jdeme zase zpět domů," vysvětlila majitelka dvou trpasličích pinčů Pavla Křenková z Vizovic.

Oba psi dostali prý ráno pořádnou snídani cestou a pak už jim stačila jenom voda. „Doma ale dostanou odměnu. Kus masa," pousmála se ještě turistka. Deset kilometrů tam a deset zase má od soboty v nohách i desetiletý Lukáš Fiodor ze Slopného. „Mám dobré boty, batoh se svačinou a pitím. A víc nic nepotřebuji," vyjmenoval školák. „A hlavně to chce mít dobrou náladu no a třeba i malou pleskačku slivovice na dobrý krevní oběh," doplnila jej s úsměvem jednasedmdesátiletá Anna Kozubíková ze Slopného. Ta společně se svými kamarádkami vyráží každou neděli na menší tůry. Cestu do Vizovic prý mají „prošlápnutou" alespoň stokrát.

A co lze vůbec cestou všechno vidět? Málo toho rozhodně není. Kromě krásné přírody a rozhledů do okolí, lze navštívit třeba kotel Čertovo kopyto či bývalý důl Rudovka. Ten je opředen tajemstvím, protože dodnes se neví, co konkrétně se v němž těžilo.Takže namazat pod koleny a hurá na cesty.

Marie Švihlová: Díky turistice mě netrápí žádné nemoci

Slopné – Dobré boty, láhev vody a něco málo k zakousnutí. To je základní výbava každého správného turisty, tedy 
i paní Marie Švihlové ze Slopného na Zlínsku. Ta se turistice věnuje bezmála 38 let. „Díky ní nemám žádné zdravotní problémy. Neužívám žádné léky, nevím, co je to bolest kloubů," říká zkušená turistka. I ona se v sobotu spolu s desítkami dalších lidí vydala na novou stezku ze Slopného do Vizovic, která nese jméno žokeje Váni.

Pěší chůzí 
nakazila rodinu

Na svůj první výšlap se vydala, když jí bylo asi dvacet. „Abychom se v obci nějak zabavili, začali jsme cvičit a chodit na různé výlety. No a později vznikl turistický oddíl," zavzpomínala Švihlová.

Pěší výlety ji začaly natolik bavit, že do nich postupně zapojila celou rodinu, včetně manžela a dětí. Tento jev je prý u turistů obvyklý a vyvrací mylné přesvědčení některých, že se turistika hodí jen pro seniory.

„Máme mezi sebou řadu mladých lidí. Jsme parta, která tuto tradici udržuje. Někteří ve dvaceti a pak přivedli mladé a ti zase své děti. No a tak to jde dál a doufám, že to bude pokračovat," usmívá se žena.

Výlety prý plánují zcela nahodile. „Zapíchneme prst do mapy, a když zjistíme, že jsme tam ještě nebyli, tak se do těch míst vypravíme," vypráví 
se smíchem Švihová.

Ani sebevíc náročný terén, ani žádná hora prý nejsou pro ni překážkou.

„Už jsem byla i na Sněžce a na Lysé hoře," vyjmenovala žena. Do zahraničí ji to prý moc neláká.

„Mám ráda Čechy a tady je tolik krásných míst a je tu stále co objevovat, takže nemám potřebu jezdit někam ven," vysvětluje.

Kolik má za ta léta v nohou kilometrů, to prý vůbec netuší. „Nikdy jsem to nepočítala. Jestli to jsou stovky, tisíce nebo desetitisíce, to tedy opravdu nevím," krčí rameny turistka.

Pravidelné pěší výlety by však mohla podle svých slov doporučit naprosto každému. člověku.

„Chůze je totiž ten nejzdravější a nejpřirozenější pohyb. Okysličují se při ní orgány 
v těle, člověk si během ní vyčistí hlavu, dobije energii. Navíc jde o pohyb v přírodě, na čerstvém vzduchu, kde si odpočinete od svých starostí 
a pak k nim můžete přistoupit s čistou hlavou," vyjmenovává hlavní klady turistiky.

Sama je prý důkazem toho, o jak prospěšný druh zábavy se jedná.

„Netrápí mě žádné nemoci, nepotřebuji žádné léky, nevím, co je to bolest kloubů. Kromě turistiky se věnuji i běhu. Sport mi dal prostě hodně," je přesvědčena Marie Švihlová.

Turistika je prý navíc velmi finančně nenáročný koníček. „Kromě dobré obuvi člověk vlastně nic jiného nepotřebuje," doplnila žena, nahodila si na záda batoh s nezbytnou svačinou a pitím a vydala se na desetikilometrovou trasu do Vizovic.