Další elektrárny, které zpracovávají sluneční energii, mají v dohledné době vyrůst i v dalších obcích.

„Rozmach staveb elektráren souvisí se zákonem o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů z roku 2005. Podpora funguje formou zvýšené výkupní ceny, která distribuční firma platí výrobci a která je garantovaná patnáct let,“ uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Podle něj existuje v celé České republice 261 fotovoltaických elektráren. Za uplynulý rok vyrobily 2,2 GW.

Fotovoltaická elektrárna ve zlínském Suchém dole má za sebou první čtvrt rok provozu. „Její výkony jsou zatím o deset až patnáct procent vyšší, než jsme předpokládali. To je příznivé,“ konstatoval ředitel zlínských Technických služeb František Kostelník, které toto zařízení provozují.

Nová sluneční elektrárna, která má výkon 200 kWp, vznikla na rekultivované části skládky komunálního odpadu. Technické služby díky ní vyrobí tolik energie, že se město stává méně závislým na ostatních dodavatelích. „Vyrobíme tolik energie, že bychom teoreticky pokryli například jednu pětinu veřejného osvětlení ve Zlíně. Samozřejmě ji prodáváme,“ řekl Kostelník.

V Suchém dole plánují další etapy

Tamní elekrárna je zatím v první výstavbové fázi. „Chtěli bychom ji dále rozvíjet. Máme požadavky na pronájem ze strany cizích subjektů. Touto cestou by se mohla v příštím roce či dalších letech rozšiřovat,“ přiblížil Kostelník.

Zahajovací rok provozu má za sebou solární elektrárna v Ostrožské Lhotě, jejíž výkon je 702 kWp. „Proběhl bez technických i jiných problémů. Špičková technologie, mírná zima a příznivé sluneční podmínky se kladně odrazily na konečném výsledku celoroční výroby. Prostřednictvím tohoto alternativního zdroje bylo dodáno 711 MWh elektrické energie do distribuční sítě v období od srpna 2007 do července 2008,“ řekl ředitel elektrárny Vladimír Mléčka.

V kraji vznikne sedm elektráren

Ve Zlínském kraji má v dohledné době vzniknout asi sedm dalších zařízení. Projekty se připravují v Hluku, Břestu, Polešovicích, Honěticích, Hulíně, Buchlovicích a Uherském Ostrohu.

„Zatím se jedná pouze o náš záměr. Uspořádali jsme výběrové řízení, ze kterého chceme vybrat strategického investora,“ prozradil místostarosta Uherského Ostrohu Vlastimil Kuřimský. Rozloha i výkon elektrárny tedy bude záviset právě na jednání s vybraným investorem.

„K realizaci chceme využít několikahektarové pozemky na samém okraji Uherského Ostrohu směrem na Veselí nad Moravou,“ podotkl Kuřimský. Na zmíněném pozemku plánovali radní původně vybudování průmyslové zóny. Protože se však jedná o ochranné pásmo vodního zdroje, nedostal by tento záměr patřičné povolení.

Veškerých solárních výroben energie je v kraji ještě o několik set více. Solární panely, pomocí nichž je možné získávat energii pro svou potřebu, může mít dnes totiž kdokoli. Nejvíce takových zařízení existuje v Plzeňském kraji, následuje Jihomoravský, Středočeský a čtvrtým v pořadí je právě Zlínský. Nejméně solárních zařízení je možné najít na Vysočině.

Ohřívat sluncem vodu v areálu koupaliště se rozhodli například v letošním roce ve Štítné nad Vláří­Popově. „Na střeše budovy šaten a sociálního zázemí jsme koncem července nainstalovali čtyřicet kusů solárních panelů. Investice dosáhla milionu tři sta tisíc korun,“ poznamenala stavební referentka obecního úřadu Jana Hlavicová.

Solární panely prodlouží sezonu

S výsledkem se návštěvníci koupaliště mohli seznámit na vlastní kůži od poloviny srpna, odkdy celý systém pracuje v testovacím režimu.

„Instalace systému solárního ohřevu bude mít přímý vliv na snížení spotřeby stávajících energií a dosáhneme prodloužení sezóny minimálně o měsíc,“ dodala Hlavicová.

Podle vedoucí krajského odboru životního prostředí a zemědělství Alana Urce je o fotovoltaické elektrárny zájem především v důsledku vysoké a garantované výkupní ceny. „Často dochází ke značným záborům nejkvalitnější zemědělské půdy. Ty se totiž vyskytují v nížinných oblastech s dlouhým slunečním svitem, současně nejvhodnějších k solární výrobě elektřiny,“ vysvětlil Urc.

Jak uvedl, solární energie má hned několik výhod. „Slunce je v lidském měřítku nevyčerpatelný zdroj energie, která je zdarma. Zařízení mají dlouhou životnost, přibližně patnáct až dvacet let. Po této době dochází k postupnému snižování účinnosti, přičemž funkčnost zařízení je až padesát let,“ řekl Urc. Mezi další bonusy patří například úspora fosilních paliv či nulové emise a hluk.

Odvrácenou stranou mince využívaní solární energie jsou zase poměrně vysoké počáteční investice. „Dále také zábor kvalitní zemědělské půdy, možné problémy s odrážejícím se světlem či problém s recyklací panelů po době životnosti,“ vyjmenoval Urc.