"Pro Zoo Zlín to platí dvojnásob, soběstačnost zde dosahuje 80 % a je nejvyšší v rámci všech českých zoo. To, co bylo nedávno ještě velkou výhodou, se nyní však ukazuje jako handicap. Vzhledem k složité ekonomické situaci Zoo Zlín tak od dnešního dne přistoupila k úsporám týkajících se 90 zaměstnanců zahrady," uvedla mluvčí zlínské zoo Romana Bujáčková.

Roční rozpočet Zoo Zlín se pohybuje kolem 130 miliónů korun, lehko tak lze spočítat, jak velkou část si zahrada dokáže zajistit vlastními příjmy při běžném provozu.

Příspěvek zřizovatele, statutárního města Zlína, pokrývá zhruba 2 měsíce provozu zoo. Na druhé straně zoologické zahrady, které mají daleko nižší soběstačnost, jsou právě díky vyššímu příspěvku od zřizovatele schopny pokrýt větší část roku.

„Vzhledem k tomu, že naše vlastní příjmy v lednu, únoru i za první polovinu března jsou vlastně nejnižší v průběhu celého roku, že od 16. března je Zoo Zlín uzavřena, tak se skutečně nacházíme ve velmi složitém období,“ uvedl ředitel zoo Roman Horský.

Zoo Zlín se musí vypořádat nejen s propadem vlastních příjmů, ale také s dalším závažným faktorem.

„Zoologické zahrady jako příspěvkové organizace nemají šanci dosáhnout na finanční pomoc, kterou poskytuje stát, ať už se to týká náhrady ušlých příjmů nebo mezd zaměstnanců. Snažíme se proto oslovit vládu České republiky a předložit jim možné návrhy řešení, abychom venkovní areály zoologických zahrad mohli otevřít co nejdříve,“ doplnil Roman Horský.

V současné době se ztráty na příjmech Zoo Zlín pohybují kolem 4 až 5 milionů Kč týdně. Zahrada je v úzkém kontaktu s ostatními evropskými zahradami, podle slov ředitele Horského některé významné německé zoo, např. Kolín, Lipsko, Drážďany, budou otevírat již na začátku května.

„Moc bych si přál, aby na základě všech našich argumentů, které se objevily v rámci společné výzvy 11 zoologických zahrad, došlo k přehodnocení termínu otevření. Uvedená ztráta se netýká jen výpadků ze vstupného, ale také ze všech našich dalších činností vázaných na návštěvníky,“ zdůraznil ředitel Horský.

Podle jeho názoru prozatím lze velmi obtížně predikovat, jak by zahrada složitou situaci řešila, pokud by uzavření areálu skutečně trvalo až do konce května.

„My jsme již samozřejmě přijali určitá opatření. Jedinou možností, jak neovlivnit standard chovaných zvířat a zajistit jim veškerou odpovídající péči, jsou omezení ve sféře zaměstnanců. Proto se vedení zoo dohodlo se zaměstnanci, že od 20. dubna dojde ke zkrácení pracovní doby. To však samozřejmě nejde do nekonečna,“ řekl Roman Horský.

Podle jeho názoru právě zoologická zahrada dokáže nastavit a přijmout nejrůznější opatření pro zajištění bezpečnosti návštěvníků, zvířat i zaměstnanců. Zoologická zahrada by tak mohla být další možností, kde si lidé mohou přijít odpočinout. V areálu zahrad vždy platila určitá opatření a pravidla, která návštěvníci dodržovali.

„Právě na tuto skutečnost bychom mohli navázat. Kdybychom přidali další pravidla, která by vycházela např. z doporučení epidemiologů, jsme schopni zaručit jejich fungování,“ vyzdvihnul ředitel Horský.

Zlínská zoo může také regulovat počet návštěvníků v areálu, prodej vstupenek nabídnout pouze v elektronické formě, zajistit optimální provoz u turniketů, restaurací, zkrátka nastavit celou řadu opatření, aby bylo možné venkovní areál otevřít co nejdříve. Pavilony by zůstaly i nadále uzavřené.

„Vzhledem k uvedeným ekonomickým údajům každý den, o který otevřeme dříve, je pro nás významný. Pokud by se to povedlo na přelomu dubna a května, považovali bychom to za velký úspěch,“ hodnotí Roman Horský.

Zahrada pravidelně komunikuje se svým zřizovatelem, statutárním městem Zlínem.

„Zatím nechceme zřizovatele zatěžovat, protože věříme, že má spoustu dalších jiných problémů, možná i důležitějších. Snažíme se proto pomoct sami. Se zřizovatelem jsme v úzkém kontaktu a pravidelně informujeme o přijatých opatřeních,“ uvedl Horský.

„Město Zlín zatím neplánuje poskytnout zlínské zoo finanční pomoc. Zoologická zahrada pokryje výpadky ze vstupného v rámci svého provozního rozpočtu,“ vyjádřil se k problému za město Zlín radní pro oblast ekonomiky a financí Bedřich Landsfeld.

Stávající problematická situace se bohužel může odrazit i v rámci plánovaných investic. Zoo Zlín letos chystala novou expozici pro jaguáry, chtěla pokračovat v projektu Karibuni výstavbou nového pavilonu pro slony. Prozatím jsou tyto investice pozastaveny, zoo tak nemůže podepsat smlouvy na realizaci, dokud se nevyjasní celá situace ohledně financování provozu zoo.

„Je to pro nás těžké. Jednak dojde k propadu příjmů, které letos již nedokážeme nahradit, navíc případné posunutí investic může mít nepříznivý dopad na návštěvnost zoo v následujících letech. Právě nové projekty jsou totiž tím dobrým nástrojem, jak si udržet zájem návštěvníků,“ poukázal ředitel Roman Horský.

Situace ve zlínské zoo je tak opravdu velmi složitá, o to více zahrada oceňuje finanční pomoc, která přichází od návštěvníků a příznivců Zoo Zlín.

„Chtěl bych v této souvislosti velmi poděkovat všem, kteří svými velkými nákupy na našem e-shopu, ať už zboží nebo vstupenek a ročních karet, zaslanými sponzorskými dary, a také příspěvky na sbírkové konto Zoo Zlín nám pomáhají vytvořit tolik potřebný „ekonomický polštář“ pro současný provoz zoo. Tak velká vlna podpory a empatie, která vůbec neslábne, nás krásně překvapila a hluboce si jí vážíme,“ poděkoval ředitel Roman Horský.

Zahrada tak od 16. března, kdy je areál uzavřen, zaznamenala na e-shopu nákupy ve výši 200 000 Kč, což výrazně převyšuje třeba předvánoční objem objednávek. Od uvedeného data eviduje 60 sponzorů, kteří zoo již věnovali částku 80 000 Kč. Na sbírkovém účtu se pak od přispěvovatelů sešlo na 60 000 Kč.

Zoologické zahrady žádají vládu o změnu termínu otevření svých venkovních areálů

Dne 14. dubna vláda ČR zveřejnila harmonogram uvolňování činností, ve kterém bylo znovuotevření zoologických zahrad stanoveno od 25. května, tedy v jedné z posledních fází rozvolňování krizových opatření spojených s aktuální koronavirovou pandemií. Řada zoologických zahrad považuje toto rozhodnutí za nešťastné a žádá vládu o přehodnocení stávajícího nařízení.

Rozhodnutí o otevření zoologických zahrad až koncem následujícího měsíce může zapříčinit rozsáhlé ekonomické, sociální a ochranářské škody.

„Finanční soběstačnost zoologických zahrad je, na rozdíl od řady jiných kulturně vzdělávacích organizací, padesát, často však i osmdesát procent. V celkovém součtu se tedy ztráty na tržbách v českých zoo pouze za březen a duben pohybují okolo jednoho sta milionů Kč. Přitom náklady na provoz lze jen minimálně redukovat. Zaměstnanci se musí o zvířata starat a udržet tak chovy často kriticky ohrožených druhů, které se ocitají na prahu vyhubení a jejich přežití mnohdy závisí právě na chovech v lidské péči,“ shodují se ředitelé.

Většina zoo jsou navíc příspěvkové organizace měst, případně krajů, a tudíž jsou vyloučeny z možnosti čerpat finanční pomoc na pokrytí finančních ztrát za ušlé příjmy i mzdy zaměstnanců ze strany státu.

Na zoologické zahrady lze přitom z epidemiologického hlediska nahlížet stejně jako na každý jiný veřejně přístupný park, kde je pohyb osob umožněn bez omezení. Zoo navíc mohou počty návštěvníků snadno regulovat a zajistit kontrolu nad tím, aby se návštěvníci u expozic či na dětských hřištích neshlukovali.

Samozřejmostí by bylo dočasné uzavření vnitřních pavilonů a zamezení přímého kontaktu návštěvníků s chovateli a zaměstnanci pečujícími o chovaná zvířata. Občerstvení v areálech zoo je možno zajistit prostřednictvím automatů nebo přes výdejní okénka.

„Nepodceňujeme nebezpečnost současné koronavirové pandemie. Jsme zvyklí pracovat s epidemickými plány. Ve vedení většiny zahrad stojí lidé s biologickým vzděláním. Ale jsme si vědomi, že bez finanční pomoci ze strany vlády bude každý den státem nařízené uzávěry zoologických zahrad nad rámec nezbytností znamenat skokový nárůst rizika fatálních dopadů,“ dodávají ředitelé.

Zoologické zahrady sledují také situaci v evropských zahradách.

„Podle informací našich kolegů od 3. května otevírají významné německé zoo, např. Zoo Lipsko, Zoo Kolín nebo Zoo Drážďany,“ doplňují ředitelé.

Na základě uvedených argumentů ředitelé zoologických zahrad požádali dopisem vládu o přehodnocení stávajícího nařízení tak, aby se zřizovatel každé zoologické zahrady mohl sám rozhodnout o otevření areálu za splnění všech zmíněných bezpečnostních opatření.

Mezi zahrady, které se k této výzvě přidaly, patří Zoo Liberec, Zoo Zlín, Safari Park Dvůr Králové, Zoo Ostrava, Zoo Olomouc, Zoo Brno, Zoo Jihlava, Zoo Vyškov, Zoo Hodonín, Zoo Hluboká a Zoo Děčín.