Gordický uzel

Jedna z nejstarších budov v krajském městě tak dál není rekonstruována. I pouhé konzerovování současného stavu budovy však stojí nemalé finanční prostředky.

„Ročně vynakládá město desítky tisíc korun na nejnutnější opravy a provoz. V minulosti mezi ně patřila například oprava střechy a další kroky zamezující devastaci majetku,“ uvedl za zlínskou radnici radní Pavel Brada. Podle něj město usilovně jedná a pracuje na tom, aby se řešení přeci jen našlo.

„Zatím nemohu říci detaily, ale jsme velmi blízko vyřešení této spletité právní situace. Věřte, že tomu dáváme maximum, abychom problém vyřešili,“ přiblížil Brada s tím, že aktuálně se město nachází v pokročilé fázi směřující k odblokování pozemků u budovy bývalého soudu. K lokalitě se vážou složité soudní spory.

„Snažíme se tento právní gordický uzel rozplést, abychom mohli konečně mohli zahájit i rekonstrukci budovy. Pokud bychom se finálně nedohodli, tak budu prosazovat variantu b), tzn. připravit projekt rekonstrukce soudu i bez dohody a využít institut nového občanského zákoníku. Nicméně tak bychom neměli komplexně vyřešené celé území a existovaly by jistá právní rizika,“ naznačil radní Brada.

Pokud se městu podaří problém vyřešit, budova bývalého soudu by měla sloužit široké veřejnosti.

Historický skvost

Pro Zlín je to velmi cenná budova, po zámku druhá nejstarší ve městě (datující se do roku 1565), jejíž přestavbu z pivovaru na soudní budovu navrhl F. L. Gahura.

„V přízemí se nachází cenné barokní klenby. Ve spodním patře by mohl být minipivovar, což se váže k původní náplni budovy. Další patro by mohlo sloužit například dětským kroužkům a spolkům. Část by mohla být využita i pro potřeby umístění kanceláří magistrátu. Toto jsou zatím úvahy. Určitě by využití musela schválit Rada města Zlína. Budova je poměrně rozsáhlá a má více než 2500 m²,“ zdůraznil Pavel Brada. Současné vedení radnice zásadně proti prodeji této historické budovy.

Deník k dané problematice opět oslovil jednatele společnosti Eko-Unibau Jaroslava Čecha. Ani tentokrát však podnikatel žádným způsobem nereagoval na korektní dotazy.

„Soudy trvají už dlouho. Kdy skončí, se nedá odhadnout,“ uvedl během jednání na radnici v roce 2016 Jaroslav Čech.

O budovu bývalého soudu se vedly spory mezi státem a společností Eko-Unibau již od roku 2003, kdy byl Okresní soud Zlín přestěhován do nové budovy krajského soudu ve Zlíně-Loukách. Nakonec v roce 2011 připadla městu Zlín, což však jmenovaná firma také zpochybňuje.

Radní Pavel Brada o lokalitě v centru Zlína

K lokalitě, kde se nachází budova bývalého soudu, patří i budova zlínského zámku a tržiště Pod Kaštany. Celý prostor je součástí parku Svobody. Každá z částí však volá po revitalizaci. O soudu, zámku, tržišti a celém prostoru exkluzivně pro Deník odpovídal Pavel Brada.

Na tržišti je zbourán stánek. Začíná již plánovaná revitalizace? V jaké jste fázi a co bude následovat?

Podařilo se nám odstranit a vyčistit jeden ze stánků, který hyzdil tržiště. Je to první krok k přípravě prací na rekonstrukci tržiště. Všichni zapojení pracují na maximum. Věřím, že na jaře získáme stavební povolení. Následně se bude připravovat kompletní zadávací dokumentace a poté naváže vyhlášení výběrové řízení na zhotovitele.

Pokud vše půjde tak, jak předpokládáme, chtěli bychom zahájit stavbu během podzimu 2020. Chceme se zaměřit i na detaily a pokud možno načerpat co nejvíce inspirace i u úspěšných zahraničních řešení tak, aby trh začal dobře fungovat a byl pro obyvatele atraktivní.

Zámek, soud, tržiště, park. Jak a kdy se dočká tento ve Zlíně nenahraditelný prostor své obnovy?

To je těžká otázka. U tržiště bychom chtěli zahájit stavební práce na podzim. U soudu je to obtížnější vzhledem k majetkovým sporům. Chtěli bychom mít tento rok právní situaci vyřešenou a poté začít pracovat na přípravě rekonstrukce.

Paralelně pracujeme na postupné rekonstrukci zlínského zámku. Zastupitelstvo města Zlína zatím schválilo výměnu oken v rozsahu cca 30 milionů, kdy předpokládáme dotaci až do výše 50%.

Zároveň chceme zpracovat studii na využití zámku a tuto postupně v koordinaci s vybraným architektem realizovat.

V přízemí by měla zůstat kavárna, hrací koutek a mohl by tam být umístěn Živý Zlín, který by nám pomáhal s kulturním životem v zámku. V prvním patře by město chtělo zřídit obřadní síň, prostory pro výstavy, koncerty a Galerii Václava Chada. Ve druhém patře zatím předpokládáme umístění kanceláří architekta města a dočasných výstav. Zároveň bychom však už začali připravovat vznik Muzea historie města Zlína, které městu chybí a do zámku by mohlo přitáhnout velké množství návštěvníků.