„Je to neskutečné, o podobné situaci se mi nezdálo ani v těch nejčernějších snech. Ale je to tvrdá realita,“ těžko skousává současnou situaci spojenou s covidovými opatřeními René Štěpaník, majitel a provozovatel sportovního centra zaměřeného nejen na posilování a získávání kondice, ale také na badminton a tenis. „Před pár lety jsem si vzal do pronájmu také tato hřiště. O to větší nyní mám starosti. Pronájem a energie v řádu statisíců musím platit, přičemž slevy a podpora státu jsou minimální,“ bolí 47letého provozovatele, jenž je současně instruktorem spinningu, alpinningu či kruhových cvičení.

Než se před 13 lety naplno vrhl na podnikání ve sportu, věnoval se i zahradnickým činnostem.

„Teď jsem oprášil tuto činnost a vydělal nějaký peníz. Nejsem totiž zastánce, abych někde o něco žádal a prosil. I proto nevypisuji žádné virtuální hodiny, ač mě k tomu někteří mí členové naváděli. Protože opravdu od nikoho z nich nechci nic zadarmo, více nám pomůže, pokud si nyní, třeba coby vánoční dárky, pořídí dárkové poukazy, které budou moci využít hned po otevření. Právě aktivní podpora a chození do našeho centra nám nejvíce pomohou,“ zdůraznil.

On-line výuka lidi nebere

O on-line výukách chvíli uvažoval, ale nakonec je zavrhl.

„Lidi to nebere, podobných hodin je plný internet. Navíc v této nelehké době není snadné vše sladit, každý má čas jindy, ne všichni jsou tomuto nakloněni a hlavně, ne každý má doma spinningové kolo,“ vysvětlil Štěpaník, který ale na rozdíl od první vlny covidu a uzavření se rozhodl udělat jeden vstřícný krok.

Za menší úplatu rozpůjčoval některá vybavení centra.

Majitelé fitcenter současná pravidla nechápou.
Dovolte nám otevřít, jinak nepřežijeme. Majitelé fitcenter pravidla nechápou

„Po dvacítce spinnigových kol se jen zaprášilo, zájem byl i o běžecké pásy, ale zde by vše bylo složitější na přepravu. Své dočasné majitele si našlo i další vybavení a trampolíny, přičemž mí spolupracovníci instruktoři na dohodu si pro udržení kondice také něco vypůjčili,“ upřesnil zkušený podnikatel.

Jestliže na jaře maximálně využil dotačních titulů a pomohlo mu to nelehké období překlenout, nyní je situace složitější.

„Na základě současných podmínek nás stát v tom ekonomicky ještě více vykoupal a nikdo neví, kdy a na jak dlouho budeme moci opět otevřít. O to zásadní, čtyři ze sedmi nejštědřejších měsíců, jako jsou březen až květen a především nejsilnější listopad, nás připravil. Zde si připravujeme ekonomický polštář na horší, především letní období. Když jej nyní nebudeme mít, těžko říci, jak překleneme další měsíce,“ netuší Štěpaník, jenž o definitivním zavření už mnohokrát uvažoval.

„Je jasné, že se naše rodina bude muset hodně uskromnit, bude méně dárků pod stromečkem a budeme bez dovolené. Jak dlouho to s naší rezervou ještě vydržíme, ale netuším. Už jsem to s manželkou několikrát diskutoval, stát nám vyplácí méně než padesát procent skutečných nákladů. Pokud by to tak šlo dále, vydrželi bychom asi jen do května,“ upřesnil Štěpaník, jenž již nyní sčítá ztráty v řádu statisíců. „Strach o nás ale nemám. Já bych se uživil zahradnictvím, manželka účetnictvím.“

Světlo na konci tunelu není jasné

Pokud se budou čísla nakažených a hospitalizovaných zlepšovat, mohl by se sportovní resort v uzavřených prostorách opět otevřít na konci měsíce. S limitem skupinek do deseti.

„To jsme si už vyzkoušeli a chodili v systému instruktor a devět cvičenců. Pořád to ale je pro nás ztrátové, neboť k nám chodí v průměru 15-16 lidí na lekci,“ má spočítáno Štěpaník.

Ilustrační foto
Bezmocné posilovny: Jsme v totálním mínusu. Dočkají se záchrany?

„To světlo na konci tunelu pořád jasně nesvítí, nevíme, co bude za pár týdnů, měsíců a na jaře. Všichni jsme mírně zlenivěli, těžko říci, jaký bude před blížícími se Vánocemi zájem. Vymýšlíme vouchery, jak jsem říkal, nic nechci zadarmo. Nyní potřebujeme jediné, aby po otevření center lidé opět začali chodit cvičit!“ prosí a nabádá veřejnost René Štěpaník.