Dokument tak důležitý pro budoucí směřování krajského města stál 12 milionů. Cesta k jeho schválení byla hodně trnitá. Kde se smí stavět silnice, kácet stromy nebo přistavovat domy, totiž některým Zlíňanům jedno rozhodně nebylo. Možná tím víc, že se na něm podílely dvě vládnoucí politické garnitury.

„Během pěti let řešilo město 450 námitek od 360 subjektů. Vyhověno bylo 253, naopak 197 město nevyhovělo. Většina kladně vyřízených námitek se týkala dopravního řešení,“ shrnul mluvčí zlínské radnice Zdeněk Dvořák.

Své připomínky vznášeli Zlíňané písemně i na několika veřejných projednáních. Trnem v oku byla právě nová komunikace vedoucí po pravém břehu Dřevnice, obchvat u Baťovy nemocnice, využití svitovského areálu i zeleň ve městě. „U obchvatu Zálešné bylo přistoupeno k variantě, která vypustila dopravní plochy a nahradila je do budoucna rezervami,“ přiblížila na včerejším zastupitelstvu zastupitelka Eva Štauderová (M.O.R.), která na finální podobě územního plánu pracovala poslední rok.

Co to znamená? Plocha za baťovskými domky, které museli jejich nájemníci opustit a město je nechalo zbourat, v nejbližším období k dopravě určená není. Město totiž zatím na obchvat Zálešné nemá ani peníze. S návrhem pravobřežní komunikace už prý ale současné vedení radnice nic nezmohlo.

„Nemůžeme jen tak udělat někde čáru, musíme se držet reálných možností,“ vysvětlila Štauderová, která byla potěšena, že se podařilo městu nový územní plán schválit.

Svou radost neskrýval také Michal Cepek, ředitel společnosti Sporthouse CZ, která zhruba čtyři roky bojovala za možnost rozšířit lyžařský svah ve Zlíně. „Děkujeme všem, kteří se podíleli na jeho vzniku. Oběma vládnoucím garniturám, s nimiž se nám i přes počáteční nedůvěru podařilo nalézt společnou řeč,“ podotkl Cepek. Je to podle něj jednoznačný důkaz toho, že zlínský svah má městu i jeho občanům co nabídnout.

Na zasedání zastupitelstva se ale tradičně objevilo i pár nespokojených. Například Zlíňan Antonín Zelinka ještě před schvalováním vyzýval zastupitele k zodpovědnému jednání, Petr Šurbek pak poukazoval na to, že si lidé nepřejí prznění přírodního parku zástavbou. Jan Hrůza pro změnu apeloval na město, aby územní plán nebyl jen dokumentem, ale aby město dbalo jeho dodržování.

Někteří zastupitelé se ještě v průběhu schvalování zamýšleli nad smyslem dokumentu. „Nabízí se otázka, zda neměla být ještě před územním plánem nejprve schválena Strategie rozvoje města Zlína,“ tázal se předseda zlínské ODS Miroslav Hladík.

„Vždy je otázkou, zda čekat. Další kroky budou následovat,“ reagovala Štauderová.

A co bylo podle ní největším oříškem? „Jednoznačně řešení bývalého svitovského areálu,“ naznačila zastupitelka.

Bývalý areál Baťových závodů zůstává podle nového územního plánu zčásti výrobním, fungovat v něm mohou ale také služby pro občany.

S aktualizací územního plánu Zlína se počítá nejdříve za dalších 4 až 5 let.