Podle odborářů půjde o celodenní stávku. Ve školách by se nemuselo vyučovat, ale například také vařit a vydávat obědy pro další zákazníky, třeba z řad seniorů. Konkrétní podobu řeší ředitelé a předsedové stávkových výborů přímo ve školách.

Samotní ředitelé by stávku vyhlašovat neměli, jedná se totiž o rozhodnutí stávkových výborů nebo odborů, pokud při školách fungují. Učitelé mají prozatím čas na rozmyšlenou, zda se ke stávce připojí. Stávkové výbory musí protest a jeho přesnou podobu ředitelům škol oznámit nejpozději tři dny před zahájením stávky.

„Je ale potřeba říct, že tady nejde o platy učitelů, jak to některá média zjednodušují. Jde o zachování kvality výuky. Reálně hrozí, že nebudeme smět dělit hodiny nebo nabízet volitelné předměty, které zvyšují odbornost žáků,“ upozornil ředitel Střední průmyslové školy polytechnické ve Zlíně Jiří Charvát.

Ministerstvo školství totiž plánuje snížit hodnotu takzvaného PH max. To stanovuje, kolik vyučovacích hodin může škola za týden mezi učitele rozdělit. Přesněji kolik odučených hodin školám stát proplatí. Školské odbory zároveň chtějí upozornit na škrty v penězích pro nepedagogické pozice ve školách – školníky, kuchařky a podobně. Podle návrhu rozpočtu na rok 2024 chybí finance pro téměř 17 tisíc pracovních míst.

„Nechceme, aby nepedagogickým pracovníkům klesaly platy. Při současné podobě návrhu rozpočtu toho lze dosáhnout jen tím, že ředitelé škol budou muset sáhnout do peněz určených na učitelské platy,“ zdůvodnila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.

Každý zaměstnanec školy se rozhoduje sám za sebe

Do stávky se zapojí například podstatná část zaměstnanců Základní školy Kvítková ve Zlíně.

„Do stávky se chtějí zapojit více než dvě třetiny zaměstnanců naší školy. Já, jako ředitelka školy, je podpořím,“ sdělila Deníku ředitelka školy Jaroslava Müllerová.

Které další školy se do stávky zapojí, a zda bude stávkovat celá škola, nebo jen někteří zaměstnanci, prozatím na mnoha místech není jasné.

„Osobně se do stávky nezapojím, upřednostňuji před nátlakovou akcí odborná jednání s předloženými reálnými fakty,“ uvedl ředitel Základní školy UNESCO v Uherském Hradišti Jan Vorba.

„Naší školy se krácení počtu odučených hodin vůbec nedotkne, máme velkou rezervu, naopak zamýšlíme zaměstnat dalšího rodilého mluvčího,“ dodal ředitel s tím, že z jeho pohledu je třeba reformovat financování regionálního školství ve prospěch škol s vysokým počtem žáků ve třídách.

„Velmi mě ale mrzí, že si někteří politici vůbec neváží práce nepedagogických pracovníků, kteří za nízké platy odvádějí precizní práci. Kolik zaměstnanců bude u nás stávkovat nyní nevím, zatím se každý rozhoduje sám za sebe,“ doplnil Jan Vorba.

Podoba stávky? Zatím je brzo

Jasno zatím není ani v Kroměříži.

„Vyjádření k průběhu stávky dnes je předčasné, protože seznamy stávkujících nejsou zatím vedení školy předloženy a tím pádem nemůžeme předjímat, jaký provoz ve škole v době stávky bude,“ sdělil zástupce ředitele Střední školy – Centrum odborné přípravy technické Kroměříž Luděk Kozárek.

„Jisté je jedno, rodiče, žáci, případně zřizovatel budou informování ihned, jakmile vedení školy bude mít relevantní podklady,“ přislíbil Kozárek.

Podobně je tomu i na kroměřížské Základní škole Slovan.

„Odbory ve škole nemáme a zatím se na mě nikdo ze zaměstnanců jako iniciátor stávky neobrátil. To se však ještě může změnit,“ uvedl ředitel školy Jaroslav Němec.

Odboráři nezorganizují stávku na Střední průmyslové škole strojnické ve Vsetíně.

„Podle ústního vyjádření předsedy odborové organizace při SPŠS Vsetín nebude stávka na naší škole odbory organizována. Zaměstnanci školy však mají právo, stejně jako každý jiný zaměstnanec, se ke stávce připojit. Škola bude následně na základě informací reagovat tak, abychom umožnili její provoz,“ informoval Deník ředitel školy Miroslav Václavík.

„Můj osobní názor je takový, že stávka by měla být tím nejkrajnějším řešením, kterému má předcházet jasné a srozumitelné jednání zainteresovaných stran směrem k veřejnosti. V této chvíli však postrádám více informací, s jakým výsledkem se tato jednání vedou,“ uvedl Václavík.

Kde se zapojí bude známo nejpozději tři dny před stávkou

Podobná situace je momentálně i na Masarykově gymnáziu, Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Vsetíně.

„Obavy pracovníků ve školství o další vývoj jsou (nejen) podle mě na místě, místní organizace ČMOS PŠ působící v naší škole nicméně připojení se ke stávce v uvedeném termínu a formě neplánuje,“ prozradil ředitel školy Martin Metelka.

Na kterých školských organizacích se zaměstnanci zapojí do stávky by se mělo definitivně vědět nejpozději tři dny před stávkou. Stejně tak je tomu i v případě školských zařízení zřizovaných krajem.

„Právo zaměstnance na stávku je dáno právními předpisy a zapojení pracovníků školství je na jejich rozhodnutí, což plně respektuji. Ze strany Zlínského kraje budeme pouze upozorňovat ředitele škol a školských zařízení, aby včas o všem potřebném informovali především žáky a jejich zákonné zástupce, ale také zřizovatele,“ uvedla krajská radní pro oblast školství Zuzana Fišerová.

Radní: Současný rozpočet bude mít dopady do regionálního školství

Pokud tedy stávka na škole bude probíhat, musí škola v dostatečném předstihu uvést v jakém rozsah, tedy dobu trvání, zda a jakým způsobem bude probíhat výuka, zda bude zajištěn pedagogický dohled a podobně.

„Ředitel školy musí vyhodnotit (podle počtu zaměstnanců zapojených do stávky), zda může zajistit minimální standard z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, zda škola zůstane otevřena pro všechny žáky, popřípadě bude fungovat v omezeném režimu, nebo vůbec. Všemi svými standardními informačními kanály by škola měla informovat rodiče a veřejnost i v případě, že se do stávky nezapojí,“ sdělila radní.

Dodala, že vnímá snahu ministerstva školství o problému komunikovat, a doufá, že se řešení najde.

„Státní rozpočet v oblasti školství, tak, jak je navržen v současné podobě, bude mít dopady do regionálního školství,“ uzavřela Zuzana Fišerová.