Postoje nového majitele objektu nebo dokonce odstěhování cenných pamětí do Brna se obávali představitelé zlínské radnice, Zlínského kraje, Nadace Tomáše Bati i historici.

Nový vlastník, společnost Obchodní centrum Zlín, však počítá s fungováním archivu v areálu Svitu i do budoucna. A Moravský zemský archiv (MZA), který dokumenty spravuje, je do Brna převézt neplánuje. Objekt archivu však musí projít úpravami, jelikož do něj zatéká.

Svitovský archiv se už v minulosti několikrát stěhoval, což mu podle zlínského historika Zdeňka Pokludy vůbec neprospívá. „Jedná se o velmi důležité dokumenty pro Zlín, jako písemnosti firmy Baťa a Svit týkající se podnikání, řízení baťovského průmyslu, výstavby Zlína či fotografie,“ zdůraznil Pokluda.

Do revoluce byly paměti uloženy v budově bývalého prvního dívčího Baťova internátu nad dnešní Obchodní akademií ve Zlíně a v objektu v blízkosti autobusového nádraží. Po privatizaci v 90. letech měly do roku 1998 své sídlo v tovární budově 113 areálu Svitu. Důvodem stěhování byly přitom vždy změny majetkových poměrů. Od roku 2002 sídlí archiv v budově 32. Zlínský magistrát zabránil už v roce 2005 tomu, aby byl z krajského města odvezen do Brna.

„Tehdy se nám podařilo se dohodnout se státem, který financuje nájem i mzdy pracovníků. Věřím, že se nám to podaří i nyní,“ sdělila primátorka Zlína Irena Ondrová, která má v brzké době jednat ohledně baťovského archivu se zástupci ministerstva vnitra a MZA v Brně.

Postoj zemského archivu je podle jeho ředitelky Kateřiny Smutné jednoznačný. „Vím, že je to rodinné stříbro Zlína, takže jej do Brna převézt nehodláme. Zatím jsem však nejednala s novým majitelem archivu,“ uvedla Smutná.

Obchodní centrum Zlín získalo 32. budovu před měsícem v dražbě od správce konkurzní podstaty společnosti CONTI. „Chceme, aby baťovský archiv v naší budově zůstal,“ potvrdil předseda představenstva Martin Jarolím. Dodal, že společnost už jednala o této záležitosti s ředitelem Nadace Tomáše Bati Pavlem Velevem a chystá se dále jednat i s představiteli města Zlína a Zlínského kraje.

„Konkrétně budeme mluvit o možném uzavření dohody, podle níž by měl svitovský archiv stabilní zázemí například na třicet let,“ sdělil dále Jarolím.

Taková varianta by byla podle ředitele nadace Veleva optimální. „Tak cenný archiv by si konečně dlouhodobě jisté prostory zasloužil. Abychom se nemuseli každé tři roky strachovat a řešit, co s ním bude,“ míní Velev. Bude však podle něj důležité, aby financování ze státního rozpočtu pokračovalo stejně jako doposud.

Také pracovnice zlínského archivu Renata Řehová věří, že archiv zůstane už s jistotou ve Zlíně. „Má tady své místo. Navštívilo jej jen v loňském roce přes tři sta padesát zájemců a k tomu necelá stovka badatelů. Letos už 76 lidí,“ upřesnila Řehová, která se stará o paměti už dvacet let.

Nejčastěji se prý chodí zajímat o archiválie studenti kvůli diplomovým pracím, ale také například architekti, kteří se zajímají o staré plány budov. Výjimkou nejsou ani cizinci.

Například v pátek zavítal do archivu Švýcar Martin Widmer, který tam sháněl podklady pro připravovanou knihu. „Studuji staré ústřižky z novin týkající se švýcarských firem firmy Svit a Baťa. O možnostech, najít informace zde, jsem se dozvěděl od pana Veleva,“ prozradil Widmer z Curychu.