Kliknutím zvětšíteZačalo to bronchitidou. Jednoho rána vstal, šel se sestrou do parku, hrál si jako jindy. Večer trošku chraptěl, nic neobvyklého. Víkend strávil i se sestrou u táty a vše probíhalo bez problémů. Až do neděle. Táta volal vyděšeně mámě.
„Mončo, Štěpánek má nějaký útvar na hrudníku.” Na nic nečekali a společně vyrazili do Zlína na dětskou pohotovost s podezřením na bronchitidu a alergickou reakci. Bohužel se po vyšetření zjistilo, že jde o onkologický nález.
„Nevěděl jsem, co se děje, jen máma plakala, potom mě objala a vše mi vysvětlila. Jeli jsme někam daleko sanitkou a táta autem hned za námi. Vyčerpaný jsem usnul a ráno jsem se probudil na jipce,“ popisuje příchod nemoci Štěpán.
Na hematologickém oddělení ve fakultní nemocnici v Olomouci teď tráví většinu svého času.
„Léčím se od druhého ledna a musím říct, že jsem měl z lékařů a z nemocnice strach. Ale i přes všechno to, co nemoc se mnou dělá, se tady cítím jako doma. Sestry jsou tu jako andělé, i doktoři, a to mi pomáhá, abych se tak nebál. Léčím se s akutní leukémií a doufám, že se brzy uzdravím a budu zase se sestrou běhat v parku. Moc mi chybí rodina a kamarádi, tak snad už budu mít brzy zase ten obyčejný život jako dřív,“ přeje si Štěpán.
Náročná léčba a její vedlejší účinky
Štěpán trpí akutní lymfoblastickou leukémií a prošel už několika bloky léčby. Po čtrnácti dnech se dostavily první vedlejší účinky jako bolest hlavy, nevolnost, cukrovka. Bolest byla tak ukrutná, že se chlapec nedokázal postavit na nohy, zhubnul na váhu 24 kilo a dokončení prvního bloku se protáhlo z 33 dnů na téměř dvojnásobek. První blok Štěpánek porazil a s pomocí maminky, rehabilitační sestry, sestřiček a lékařů se s chodítkem postavil na nohy.
„Plakali jsme se Štěpou radostí. To, že se postavil zpátky na nohy, nám dodalo sílu bojovat. S nepatrnými nevolnostmi dokončil i druhý a třetí blok,“ popisuje maminka Monika.
Teď je Štěpánek ve čtvrtém bloku, který mu dává opravdu zabrat.
„Jeho tělíčko je už unavené. Má za sebou tři týdny chemoterapie a kortikoidů. Bohužel jsme museli chemo přerušit, protože Štěpa zkolaboval,“ dodává Monika.
Jedním z vedlejších účinků kortikoidů je plíseň na plicích. Houba se bohužel zapouzdřila a léčba musela být zastavena. Nyní jsou před chlapcem i lékaři dvě varianty. Tou pesimistickou je operace, kdy mu odeberou část plíce. Během pětadvaceti let prováděli lékaři tuto operaci dvakrát. Pokud se na CT potvrdí, že se houba zmenšila, v což všichni doufají, dostane Štěpánek antibiotika a bude dál pokračovat v léčbě. Ani to mu ale nezaručí, že se do budoucna operaci vyhne.
Velký bojovník
Ale Štěpánek i jeho rodina bojují tak silně a odhodlaně, že všichni v okolí věří, že nad nemocí vyhrají. Statečná maminka je před synem za hrdinku, ale je to pro ni neskutečně těžké, zvlášť když na ni doma čeká druhé dítě, dcera Elenka.
Monika je také jako samoživitelka v nelehké situaci, před synovou nemocí začala s novým partnerem opravovat byt, vzali si hypotéku. A teď tráví pochopitelně veškerý čas se synem v nemocnici. Naštěstí má velkou oporu v rodině i širokém okolí.
„Kamarádi pro nás pořádají různé sbírky, ať už to byl charitativní koncert skupiny Ocelot, agility závody v Bojkovicích, sbírka na portálu Donio nebo podpora běžců ze Slavex runners. To vše nám pomáhá. A já pevně věřím, že až se na konci roku ohlédneme, celý letošek pro nás bude jen špatnou vzpomínkou,“ říká odhodlaně Monika se synem Štěpánkem.
4
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
