„Každý den chodím do města na čerstvou zeleninu. Mnohokrát jsem již našla plesnivé a zkažené zboží. O trhu nemluvě," stěžuje si dvaašedesátiletá důchodkyně Anna Bučková ze Zlína.

Její prosby o nápravu přicházejí ale vesměs vniveč. Česká zemědělská a potravinářská inspekce totiž nemůže na základě upozornění od spotřebitelů zasáhnout ihned. „Spotřebitelé nám mohou dát jen podnět ke kontrole provozovny. Samotné řízení a následný postih můžeme vykonat jen tehdy, pokud sami přijdeme na pochybení ze strany prodejce," uvedl tiskový mluvčí české potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Ovoce a zelenina patří mezi kategorie zboží, které jsou nejnáchylnější na změny teplot a manipulaci. Podle internetového serveru potravinynapranyri.cz je nejhorší kvalita zboží v řetězci Tesco, Kauf-land a AHold.

Například v obchodním řetězci Tesco v Dlouhé ulici ve Zlíně Deník opakovaně narazil na cherry rajčata, některá již ve značném stadiu rozkladu nebo poseta plísní.

„Takové potraviny musejí být okamžitě staženy z prodeje," říká mluvčí inspekce Kopřiva.

Tisková mluvčí Tesca Eva Karasová přiznává, že jednoznačně došlo k pochybení zaměstnanců zodpovědných za kontrolu daného úseku. „Z tohoto důvodu zaměstnance opětovně proškolíme a zároveň zpřísníme systém interních kontrol," ujišťuje Karasová.

Přiblížila také, že kontrolu kvality přitom provádějí pracovníci několikastupňově, a mají ji na starosti jenom speciálně proškolení zaměstnanci. „Hodnotí zboží během dne z pohledu běžného zákazníka, a to průběžně při doplňování zboží. Současně dbají na správnou rotaci zboží," podotkla Karasová. Zároveň dodala, že kvalita výrobků a její dodržování jsou pro řetězec klíčovou prioritou.

Nejvíce nejakostních surovin má podle SZPI na svědomí Tesco, dále Kaufland a Penny Market. Z celkového počtu 356 zveřejněných potravin obchodních řetězců jich 227 spadá do kategorie nebezpečných, obsahovaly alergeny, roztoče či plísně. Dalších 71 potravin bylo falšovaných. Nejakostních potravin SZPI zatím zveřejnila 58.

Nejčastější triky

- Datum bývá přelepeno cenovkou nebo natištěno příliš malým písmem.

- Datum je uvedeno například ve formě 020306, a spotřebitel tak neví, co údaj znamená.

- Datum bývá nečitelné (např. na tvarohu ve staniolové fólii, na taveném sýru či paštice v „salámovém" balení s kovovou sponou, na uzeninách, kde je datum umístěno ve svaru sáčku).

- Špatná orientace vzniká v souvislosti s několikajazyčnými údaji na obalech (slovenské Spotrebujte do… znamená dobu minimální trvanlivosti, nikoli české Spotřebujte do…).

Zdroj: SZPI

Zkoumáte při nákupu potraviny, zda nejsou zkažené?

Helena Trunkátová, 72 let, důchodkyně, Březová: Pozor si dávám, ale malá písmenka občas prostě dobře nevidím. Tak se snažím dívat aspoň, jak to vypadá.

Šárka Bezděčíková, 46 let, úřednice, Lukov: Na potraviny si pozor dávám. Kontroluji především lhůtu spotřeby.

Radek Vít, 28 let, pracovník v reklamě, Zlín: To kontroluje spíše manželka. Jednou jsem však koupil špatné mléko a taky bonboniéru. Byla ve slevě a už byla celá zkažená.

Petr Kelnar, 55 let, úředník, Zlín: Jo, kontroluji spotřebu a jak potravina vypadá. Určitě jsem už na nějakou zkaženou narazil, ale konkrétní případ nevzpomenu.

JAKUB SCHMID