Podle nich je nesystémový a zatěžuje státní rozpočet. Nelíbí se jim ale ani vládní návrh, který mezi obcemi začali kritizovat jako první. Později se k nim přidalo téměř pět set dalších obcí. Pro řešení situace mají vlastní koncepci, ze které zatím nehodlají slevit.

Stát rozděluje vybrané daně mezi obce podle počtu obyvatel. Čím větší sídlo, tím větší obnos získá na obyvatele. Stát podle starostů při rozdělování výnosů z daní nezohledňuje například velikost katastrů. Obce se tak v přepočtu na obyvatele starají často o větší území než města.

Stínový ministr pro místní rozvoj Radko Martínek v téměř dvouhodinové diskusi představil starostům ze Zlínského kraje návrh ČSSD, jak situaci řešit. „Stejně jako vládní návrh navyšujeme sdílené daně. My navíc navyšujeme daň ze závislé činnosti podle provozoven v dané obci, a to o 1,5 procenta. Do balíku navíc nově zavádíme spotřební daň,“ řekl Martínek.

Starosta obce Suchá Loz na Uherskohradišťsku a místopředseda Spolku pro obnovu venkova Zlínského kraje Petr Gazdík ale řekl, že návrh ČSSD zatěžuje státní rozpočet a neodstraňuje diskriminaci menších obcí. „Rozhodně to není návrh, se kterým bychom se ztotožnili,“ podotkl Gazdík.

Starostové chtějí vládě mimo jiné předložit i návrh na změnu při rozdělování daňových příjmů, ke koeficientu počtu obyvatel by se měl přidat i koeficient velikosti území. Aplikace opatření by přinesla navýšení daňových příjmů pro 83,7 procenta obcí, které mají zvýšené výdaje na chod obce z důvodů velké rozlohy území. Dalším navrhovaným řešením bude podíl obcí na spotřební dani, silniční dani, případně zvýšení podílu DPH a dalších daní.

Ministerstvo financí již v dubnu uvedlo, že připravuje změnu zákona o rozpočtovém určení daní. Podle Jaroslava Růžka z tiskového oddělení by změna měla vstoupit v platnost od ledna 2009. Nová kritéria budou podle Růžka zohledňovat nejen počet obyvatel, ale i rozlohu obce a výdajové potřeby obcí.