Ve Zlínském kraji tak došlo od loňského října do letošního března (včetně) k výrazně více střetům se zvěří než v sousedním Jihomoravském kraji (426) nebo také v Olomouckém kraji, kde statistiky evidují celkem 680 srážek.

Celkově je v tomto ohledu Zlínský kraj nejhorší v Česku. Průměrně se na silnicích v kraji udál střet se zvěří každých 2,7 kilometrů, což je ve srovnání se zbytkem republiky nadprůměrná hodnota, neboť v Česku je evidován střet se zvěří každého 5,6 kilometru silnic.

Výše škody na majetku, zdraví a životě na jeden kilometr, kterou způsobily srážky vozidel se zvěří, je podle SRNA indexu ve Zlínském kraji také nejvyšší z celé republiky. Činí 14 655 korun, zatímco celostátní průměr je 7 308 korun. Největší pozor by si na zvěř měli dávat motoristé v okresu Zlín, kde došlo za sledovaný půlrok k celkem 293 nehodám. Škoda při těchto nehodách přesáhla 11 milionů korun.

Okres Zlín je navíc z pohledu SRNA indexu nejhorším okresem v republice.

Na kilometr silnic zde připadá škoda ve výši 20 860 korun. To je mezi všemi okresy suverénně nejvyšší číslo. Na druhé příčce je okres Most v severních Čechách, kde na kilometr silnic vychází škoda na 17 331 korun. Třetí příčku zaujímá další část Zlínského kraje - okres Uherské Hradiště, kde škoda na jeden kilometr tamní sítě silnic dosahuje 15 005 korun.

Jaká zvířata na českých silnicích ohrožují motoristy nejčastěji? Pod koly osobních i nákladních automobilů končí nejčastěji srnec či srna, a to až v 80 procentech případů. Následuje je prase divoké zhruba v 10 procentech případů. Na zbylé srážky připadají už ve velmi malých počtech ostatní druhy zvířat. „Lze očekávat, že v lesních oblastech jde o jeleny/laně a daňky/daněly. V nížinách a tam, kde jsou příhodné podmínky, půjde o zajíce. V únoru přitom došlo u Mnichova Hradiště ke srážce s vlkem, což je v našich poměrech ojedinělá událost,“ uvedl Michal Bíl, odborník na problematiku sražené zvěře z Centra dopravního výzkumu.

„Kromě policejních dat byly do výpočtu SRNA indexu zařazeny rovněž kvalifikované odhady vycházející z dat JSDI. Robustnější datový model nám pomáhá získat přesnější obrázek o střetech vozidel se zvěří, a to zejména v krajích, kde policisté přestali se systematickou evidencí střetů se zvěří,“ vysvětlil Michal Bíl. Aktuální čísla tak ukazují, že počet srážek se zvěří v Česku zůstává stále na velmi vysoké úrovni – konkrétně jde za období od loňského října do letošního března o 10 027 případů. Celková škoda spojená se sraženou zvěří se vyšplhala na 397 milionů korun.

SRNA index je počítán jakožto očekávaná škoda na jednu nehodu vynásobená počtem srážek a vydělená celkovou délkou silniční sítě v daném kraji či okrese. 

Odkud pocházejí data:

· Škody na majetku: jedná se o odhad policisty – odhad tvoří škoda na všech zúčastněných vozidlech, nákladu, zařízení komunikace a objektech poškozených při nehodě.
· Škoda na zdraví a životě: vychází z počtu zemřelých, těžce a lehce zraněných. Tyto hodnoty jsou pronásobeny koeficienty dle druhu zranění podle metodiky „VYSKOČILOVÁ, Alena, Jan TECL, Ondřej VALACH et al. Aktualizovaná metodika výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. Brno: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., 2017. 36 s., 1 příl. ISBN 978-80-88074-50-2“.
· Do koeficientu jsou zahrnuty následující odhady nákladů: náklady na hospitalizaci, náklady na výjezdy IZS, administrativa IZS, administrativa soudů, ztráta na produkci zraněného/zemřelého, sociální výdaje (dávky) a subjektivní náklady (náklady poškozeného na soudy) 
(zdroj: SRNA index)