Výzvu ke změně současného systému přídělu státních peněz podpořilo k dnešnímu dni více než 1000 obcí z České republiky, řekl starosta Suché Lozi a místopředseda Spolku pro obnovu venkova Zlínského kraje Petr Gazdík.

Suchá Loz a Vysoké Pole jsou jediné dvě obce v tuzemsku, které v této věci mohou podat stížnost k evropskému soudu. S celou věcí se totiž již obrátily na Ústavní soud. "Ten se ale věcí odmítl zabývat s odůvodněním, že si obce nemohou stěžovat na samotný zákon," objasnil Gazdík. Do půl roku se obce mohly proti tomuto rozhodnutí odvolat k evropskému soudu, lhůta pro odvolání uplyne 28. srpna.

Občané obou obcí již obdrželi hlasovací lístky, informační letáky a dopisy starostů. Hlasování je dobrovolné, jeho výsledky budou předneseny v pondělí 20. srpna v 17:30 v obecním úřadě v Suché Lozi při společném zasedání zastupitelstev obou obcí.

Na rozhodnutí zastupitelů Suché Lozi a Vysokého Pole čekají i jiné obce v České republice. Ty si totiž u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburgu stěžovat nemohou, musely by se nejprve obrátit na Ústavní soud. "Například obec Hora Svaté Kateřiny na Mostecku získala ve veřejné sbírce 178.000 od svých obyvatel. Peníze nám nabídla s tím, že je máme použít na právníky," podotkl Gazdík.

Starostové již v polovině června podepsali Smlouvu proti daňové diskriminaci. V ní se zavázali, že budou usilovat o změnu současného systému přídělu nárokových státních prostředků. Smlouva vytváří koordinační orgán složený ze sedmi starostů napříč republikou. Předsedkyní orgánu je senátorka Jana Juřenčáková (NSK) zvolená za Zlínský kraj, v předsednictvu pak zasedli starostové z celé republiky, kteří výzvu již dříve podpořili.

Starostové především odmítají, aby čtyři největší města republiky, a to Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, v nichž žije pětina všech obyvatel země, získávala více než polovinu prostředků všech obcí a měst. Ve Zlínském kraji na současném systému podle starostů tratí všechna města a obce a ani město Zlín nedostává za občana tolik, co například Olomouc.

Daňové reformy chce vláda provést během následujících let. Půjde zřejmě o největší reformu financí za poslední období. Topolánkova vláda chystá například snížení daní z příjmu občanů i firem, zvýšení snížené sazby DPH, krácení a reformu sociálních dávek, změny ve zdravotnictví i penzijním připojištění. Celý balík změn musí schválit Poslanecká sněmovna, v níž má však pravostředová vládní koalice jen 100 hlasů, a tudíž není jisté, zda projde. Levicová opozice s reformou nesouhlasí.