Účastníky hry, kteří se vzájemně neznali, rozdělili organizátoři do třech týmů. Každá skupinka měla určené své území v areálu, dvanáct budov, které si musela hlídat. Současně měla za úkol zjišťovat informace z území protihráčů. Právě ty potřebovali soutěžící k tomu, aby vyplnili takzvanou žádost o propustku do továrny, 12. budovy, kde mohli zjistit cíl.
„Týmy byly vybaveny tovární měnou. Kdo z hráčů chytil protivníka na svém území, musel mu jeden tovar vydat. Pro další se potom musel vrátit znovu do svého prostoru. Stejný postup následoval i v případě, kdy hráče chytli fiktivní policisté, jež se po areálu pohybovali,“ přiblížil pravidla hry pořadatel Tomáš Pasterný.
Formulář, který musely skupinky vyplnit, obsahoval tři části. Po první z nich se dostaly na stanoviště sekretářky soudruha Rousala, podruhé přímo k němu.
„Poslední uhodnutou část odevzdali vrátnému u 12. budovy, který je pustil do archivu. V něm našli u archiváře indicie místa cíle, jenž představoval třicetimetrový tunel v areálu,“ doplnil Pasterný.
Nejtěžší bylo podle mluvčího vítězného týmu Jiřího Vlčka domluvit se na strategii s lidmi, které člověk neznal, a zjišťovat informace na cizím území.
„Postupovali jsme celkem chaoticky, plán jsme zkoordinovali až ve druhé části hry. To už jsme začali používat mobily, a když jeden sehnal informaci, zavolal ji dalšímu, který už čekal připravený na správném místě. Tak jsme rychle překonávali vzdálenosti,“ prozradil šestadvacetiletý soutěžící ze Zlína.
Hra se mu prý moc líbila. „Organizátorům se skutečně povedla. Jako bychom si prožili film, jímž byla soutěž inspirovaná,“ dodal Vlček.
To byla silná motivace i pro třiadvacetiletého Daniela Knedlu ze Slušovic, který reprezentoval tým druhý.
„Sešla se dobrá parta lidí a šlo o to, zahrát si a zaběhat. Skutečně jsme si to užili. Naše minus, proč jsme nevyhráli, byl špatně rozvržený postup. Splnili jsme úkol na cizím území, vrátili se, a zjistili, že o pár metrů dál byl další. Tak jsme se museli znovu probojovávat a tím ztráceli čas,“ popsal Knedla.
Podle ohlasů účastníků se bojová hra setkala s nadšením. To pořadatele, kteří měli spoustu práce s přípravou, potěšilo.
„Chtěli jsme oživit a představit výjimečné prostředí staré baťovské továrny. Soutěžící si přitom jistě zažili i dobrodružství, což nás těší,“ pousmál se Pasterný.