Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svoz odpadu jednou za 14 dní lidé kritizují. Připomíná jim středověk

Zlín - „To se vracíme do středověku nebo co?" I takové silné výrazy používají někteří Zlíňané při komentování nového systému svozu odpadu. Emotivní diskuse se na toto téma vede i na městském webu.

6.6.2014 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Pech

Radnice totiž už v roce 2008 přistoupila na pilotní projekt rozděleného svozu odpadu. Vedení města chtělo zabránit praxi, kdy tráva a listí končily v popelnicích a následně na skládce. V části Podvesná a další rok i Zálešná se tak na zkoušku začal vyvážet odpad stylem jeden týden komunál, jeden týden biologicky rozložitelný odpad. Tento rok se systém rozšířil i do Malenovic, Podhoří, Letné, Lesní čtvrti a Doněcka. Jenže u některých obyvatel radnice narazila.

„Myslím si, že snížit četnost svozu odpadu je krok do minulosti. Každá vyspělá společnost odpady třídí a včas vyváží. A povinností radnice je starat se, aby město bylo čisté a ne s páchnoucími a přeplněnými popelnicemi. Místo aby se tyto služby zlepšovaly a odpovídaly hygienickým předpisům 21. století, musíme se coby občané dožadovat svých práv," napsal do diskuse na městském webu pisatel pod jménem Jiří Hanák.

Co na to radnice? Současná legislativa podle ní ukládá městům provést taková opatření, aby se množství kompostovatelného odpadu na skládkách snížilo o padesát procent, a to oproti stavu v roce 1995. Podle průzkumu navíc tvořil biologicky rozložitelný odpad 40 procent obsahu popelnic.

Za nezměněného stavu by byla skládka Suchý důl zaplněna už v roce 2020.

Zavedení třídění a svozu bio - odpadu do nových lokalit však předcházel pilotní projekt z let 2007 a 2008, připomíná mluvčí Zdeněk Dvořák.

„Po ročním zkušebním provozu jsme provedli vyhodnocení. Zjistili jsme, že 90 % občanů je se zavedením sběru bioodpadu spokojeno. Dotazovali jsme se každé domácnosti na Podvesné," přiblížil mluvčí.

K argumentu, že si lidé přece platí za týdenní svoz, mluvčí uvádí: „Poplatek za odpad není stanoven pro frekvenci svozu směsného komunálního odpadu jednou za týden, ale pro systém svozu jako takového," doplnil.

Počty jsou prý totiž jasné. Odpadu je hodně, skládka se plní a poplatek za svoz odpadu ve Zlíně rozhodně nepokrývá všechny náklady. Zatímco například v Hřivínově Újezdu obecní úřad na jednoho občana za svoz odpadu doplácí 17 korun, a to i se sběrným dvorem, ve Zlíně už je doplatek podstatně vyšší.

Nad rámec vybraných peněz zlínská radnice doplácí ještě deset milionů z rozpočtu. Lepším tříděním může nejen zamezit přílišnému zdražení, ale hlavně v předstihu řešit problém se skládkováním.

„Existuje i varianta, že by se mohlo skládkování do deseti let zakázat zákonem. Musíme být na tuto alternativu připraveni. Město také brzy spustí provoz kompostárny," naznačil Bedřich Landsfeld, náměstek primátora pro životní prostředí.

I někteří diskutující si uvědomují, že odpadky nejsou snadno řešitelný problém.

„Zkusil se někdo zamyslet nad tím, že svoz a likvidace odpadu něco stojí? Možná by stálo za úvahu těm, kterým je zatěžko trocha snahy a nepohodlí při třídění odpadu, ponechat odvoz jednou týdně, ale za cenu patřičně zvednutých poplatků. To by ovšem zase bylo řevu. Takže možná naopak: ponechat jim jejich 500 Kč za rok, ale o své odpadky ať se starají sami," navrhuje obyvatelka, která se podepsala jako Ivana Němcová.

Také doplnila, že i při pětičlenné rodině svou popelnici zaplní jen málokdy a na 400 metrů velkou zahradu jí bionádoba také stačí.

„Stačí vytřídit plasty a papíry a máte po problému. Jediné, co by asi stálo za zamyšlení, je pokusit se vyřešit problém u domácností, které jsou nuceny používat jednorázové pleny ať už pro děti, nebo pro seniory," uznává námitky se zapáchajícími plenami.

Komu nynější systém nevyhovuje, má dvě možnosti. Nadbývající odpad zavézt do sběrného dvoru nebo si objednat, a ovšem i zaplatit, větší popelnici. Radnice však přiznává, že se úpravě nebrání. Pokud se zjistí, že stovky lidí musí zavážet odpad ještě i do sběrného dvoru, mohou následovat v systému svozu úpravy.

„Po skončení sezony v roce 2014 vyhodnotíme, kolik odpadu takto občané odevzdali a zda skutečně není kapacita nádob a frekvence svozu dostačující. Dejme tedy, prosím, tomuto projektu čas ukázat, zda je opravdu potřeba jej měnit, nebo zda jsou takto nastavené podmínky přiměřené," vzkazuje také Vladimíra Pavlovová, vedoucí zlínského odboru životního prostředí.

Sezona biologického odpadu končí v listopadu. Od tohoto měsíce bude svoz opět jednou týdně. Nárok na množství svezeného komunálního odpadu je ve Zlíně 27,5 litru na osobu a týden. Tam kde se sváží i bioodpad, tak na dva týdny.

Autor: Lukáš Fabián

6.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
Srážku dvou osobních aut řešili ve středu 18. října po desáté hodině dopoledne hasiči, policisté a zdravotníci nedaleko Fryštáku ve směru na Holešov.
5

Za Fryštákem bourala dvě auta, posádky včetně dětí vyvázly bez zranění

Ilustrační foto.

Měli zpronevěřit evropské dotace, za to můžou dostat i tři roky vězení

Krotitelé duchů, Mimoni, Star Wars či série Lego Frozen, i to je svět kostiček

V Baťově institutu ve Zlíně je až do začátku ledna k vidění unikátní výstava stavebnic.Svět kostiček výstava, která nabízí průřez rozsáhlou soukromou sbírkou sortimentu společnosti LEGO za posledních téměř 40 let její produkce. Výstava je k vidění ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 2. ledna 2018.

Spoluhráči z Kodaně po losu nevěděli, kde Zlín leží, tvrdí Greguš

Když Fastav nalosovali do základní skupiny Evropské ligy ke Kodani, fotbalisté dánského mistra vůbec netušili, s kým mají tu čest. Český stoper Michael Lüftner společně se slovenským záložníkem Jánem Gregušem a jeho krajanem Denisem Vavrem museli svým spoluhráčům vysvětlovat, kde Zlín leží a jakou ligu vůbec hraje.

Stavbě přehrady předchází výkup pozemků. Cena až 6 tisíc za metr čtvereční

O tom, že se bude ve Vlachovicích budovat přehrada, věděli už naši praprarodiče. Dočká se jí v dospělosti generace našich dětí. „Klidně s tímto projektem zestárneme. Dílo takového rozsahu a výjimečné důležitosti za to stojí,“ říká starosta Vysokého Pole Josef Zicha.

Nabourala se třemi promile a ujela

Jednapadesátiletá řidička nabourala na Jižních Svazích ve Zlíně do jiného auta a ujela. V krvi měla skoro tři promile. Vozidla si všiml svědek, který zavolal na tísňovou linku policie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení