V okolí Zlína, ale i přímo ve městě tak lze potkat například jednoho z našich největších brouků, chráněného roháče obecného nebo největší včelu v Evropě, samotářskou drvodělku fialovou, což jsou druhy typické pro oblast jižní Moravy.
V oblasti Bílých Karpat zaznamenáváme rozšíření kudlanky nábožné, která je výrazně teplomilná,“ prozradil zoolog z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty Ondřej Konvička. Výskyt kudlanek byl už zaznamenán téměř po celém Zlínském kraji a dokonce i v samém centru krajského města.
„V bezprostředním okolí Zlína přibylo za posledních deset let asi pět druhů brouků tesaříků. Zajímavé je, že se jedná o stepní druhy, jejichž výskyt je typický pro Maďarsko,“ dodal zlínský entomolog a ošetřovatel v zoo Lešná Tomáš Vrána.
Nejedná se však jen o hmyz. „Rostoucí teploty připravují vhodné podmínky pro přežívání zvířat, která utečou chovatelům. Mírné zimy tak například umožňují želvám nádherným, typickým terarijním zvířatům, aby například po vypuštění do volné přírody nejen přežily, ale také založily stabilnější populaci, což se již v několika případech potvrdilo,“ řekl odborník na plazy a autor několika knih o hadech a ještěrech Lubomír Klátil ze Zlína.
U ptáků, savců a rostlin je reakce na změny teplot pomalejší. Přesto bylo například na Slovácku hlášeno několik údajných pozorování šakala, který sem mohl přeběhnout z Východu.
„U flóry zatím nějaké výrazné změny nepozoruji,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Bílé Karpaty a botanik Jiří Němec. „Pokud tento trend bude pokračovat, je pravděpodobné, že teplomilné druhy z jihu budou postupně vytlačovat naše původní druhy více na sever a nahradí je v naší krajině,“ uzavřel Klátil.
Igor Dostál
