Její cesta za touto prací začala v době, kdy její tatínek onemocněl rakovinou a ona se o něj starala.

„Prošla jsem si hodně profesemi, od servírky, přes manažerku, ale našla jsem se až jako pečovatelka. Dává mi to hodně, pracovat s lidmi,“ vysvětlila usměvavá žena.

Ve svém volném čase se věnuje další své profesi – "kadeřničení".

V době koronavirové pandemie tak spojila obě své práce. Nabídla přes sociální sítě své kadeřnické služby pro seniory, nemocné i handicapované.

A to i přes to, že většina těchto profesionálů z obavy před nákazou, stříhat klienty u nich doma odmítá.

„Vím, že se kadeřnice bojí jít do terénu, já sama melíry a odrosty a podobné střihy a úkony odmítám, ale tohle je práce a já jsem na to zvyklá jako pečovatelka. S odrosty člověk dokáže žít, ale senioři a ležící lidé, pokud se zapotí, mohou mít kožní problémy,“ vysvětlila Michaela Vajdová důvod, proč musí „do terénu“ i jako kadeřnice.

Podle ní ležící, imobilní klienti, vozíčkáři, zkrátka tito lidé takovéto služby potřebují.

„Protože neostříhané vlasy a zarostlá pokožka hlavy jim může způsobit i zdravotní problémy. Jedná se o kožní problémy, které mohou způsobit potničky, plíseň od zpocenin. Ti lidé leží celý den v lůžku,“ vysvětlila.

Pečovatelka také doplnila, že stříhat zdarma chodí až po práci, po službě v terénu. "Samozřejmě se všemi hygienickymi potřebami (roušky i u klientů, rukavice)," zdůraznila Michaela.

Nápad pomoci klientům s ostříháním prý vznikl na popud jedné z jejich klientek.

„Volala své kadeřnici, ale ta odmítla přijet, tak mě poprosila, jestli bych ji neostříhala. Napadlo mne tedy, že bych takto mohla pomoci více lidem v této situaci,“ doplnila terénní pracovnice a kadeřnice v jedné osobě.

Paní Michaela však kromě toho, že pečuje o seniory a handicapované klienty jejich zařízení, dbá na to, aby se nyní v těžké době, zbytečně nebáli a měli lepší náladu.

„Jsem smíšek a tak se je snažím rozveselit. I na Velikonoce jsem si naschvál vzala službu. Abych je mohla potěšit, uklidnit,“ přiblížila paní Michaela.

Přesto to v této těžké době to není podle ní úplně jednoduché.

„V práci jsem za "hrdinku" ,to jen že se snažím být silná a klienty psychicky podržet, povzbudit a pak doma občas brečím,“ přiznala.

Podle Michaely jsou zejména senioři vystrašení z dění kolem pandemie koronaviru.

„Neustále sledují zprávy, a říkají, kolik už je nakažených, kolik lidí zemřelo, sledují to a neustále se na to vyptávají. Bojí se, že když onemocní, budou v karanténě, izolovaní, že jim nikdo nepřijde pomoci. Ale to tak není. Pokud by onemocněli, řešilo by se to například jejich převozem do nemocnice, nebo by se oslovila jejich rodina,“ zmínila Michaela.

Pečovatelky se však podle ní všechny snaží jejich klienty povzbuzovat a uklidnit je.

„Třeba jim říkáme, jak se těšíme, až si s nimi v létě dáme kafčo na zahrádce,“ usmívá se už zase terénní pečovatelka Michaela Vajdová.