Událost viděná očima některých osobností Zlínského kraje nám umožňuje vrátit se o dvě dekády zpět do minulosti a dává nahlédnout, kam se, s odstupem času, posunulo jejich vnímání tohoto teroristického činu.

Historiku Karlu Bartoškovi z Holešova bylo tehdy 44 let a 11. září odpoledne jel s manželkou do jižních Čech. Cestou mu zahlásila, co se v USA stalo.

„Jakmile jsme dorazili, pustili jsme si televizi, a tam jsme v přímém přenosu viděli, co se děje. Byli jsme z toho naprosto zděšení. Vůbec nás nenapadlo, že něco takového může být možné. Byli jsme z toho v šoku a sledovali jsme ten přímý přenos celý večer, až do noci,“ prozrazuje Karel Bartošek Deníku a dodává, že takto šílený čin je pro něj i dnes neomluvitelný.

Etnograf Josef Jančář (druhý zleva) s hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem.
Etnografa Josefa Jančáře vyhlásili Osobností roku 2020 Zlínského kraje

Současnému řediteli ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti Janu Vorbovi tehdy bylo 21 let a událost jej zastihla doma ve Svitavách.

„Po zapnutí televize jsme si mysleli, že dávají nějaký katastrofický film, o to větší bylo zděšení, až jsme zjistili, co se děje v přímém přenosu,“ přiznává Jan Vorba. Podle něj se jednalo o zásadní teroristický čin, který zcela obrátil svět vzhůru nohama.

„Je neuvěřitelné, čeho jsou někteří lidé schopni, aby dosáhli svých zvrácených cílů. Od 11. září jsme stále nuceni řešit otázku, kam až je legitimní omezovat osobní svobody jednotlivců pro zajištění kolektivní bezpečnosti,“ dodává Jan Vorba.

Scénáristce a zpěvačce Martě Santovjákové Gerlíkové z Jarcové bylo tehdy 16 let.

„Už si přesně nepamatuji, kde mě ta zpráva zastihla, vím jen, že jsme o tom diskutovali ve škole i doma. Já i lidé v mém okolí jsme měli obavy co se bude dít dál, jak to ovlivní naše životy,“ přiznává tvůrkyně z Valašska.

Spisovateli a publicistovi ze Slovácka Jiřímu Jilíkovi bylo tehdy 56 let a právě seděl s přáteli v nějaké restauraci, kde byla puštěná televize.

Ve Zlíně vztyčili Zlatý střevíček, symbol Zlín Film Festivalu. Začala druhá část 61. ročníku svátku filmu. 8. září 2021
Zlín Film Fest začíná, Zlatý střevíček stojí. Na co se můžete těšit?

„Jen okrajově jsme si jí všímali. Záběr letadla narážejícího do budovy mám před očima dodnes. Nejdříve jsme si mysleli, že je to nějaký katastrofický film a ten dojem přetrval ještě chvíli, kdy mluvil komentátor. Zděšení přicházelo postupně. Nebezpečí, že se něco podobného může opakovat, trvá,“ upozorňuje Jiří Jilík.

Právníkovi a spisovateli ze Zlína, Josefu Holcmanovi, bylo před dvaceti lety devětačtyřicet.

„Jel jsem z tréninku dorostenců FC Tescoma Zlín z Vršavy, která leží uprostřed přírodní zeleně a naráz z autorádia hlásili, že dvě letadla narazila úmyslně do betonu. Některé jevy časem samy vyjevují svoji podstatu a na názoru nezáleží,“ tvrdí Josef Holcman a zamýšlí se nad tím, kde se tisíce let bere v lidech touha po krvi a po pomstě.

ANKETA: Jak hodnotíte teroristické útoky z 11. září 2001 v USA s odstupem času dnes?

Karel Bartošek, 64 let, historik, Holešov

I po dvaceti letech můžu říct, že to bylo něco strašného a takto šílený čin proti bezbranným lidem nelze nijak omluvit.

Josef Holcman, 69 let, spisovatel a právník, Zlín

Spíš se zamýšlím, kde se tisíce let bere v lidech touha po krvi a po pomstě a proč si různé kmeny lidí, kteří jsou nejinteligentnějším živočišným druhem na Zemi, nevolí ze svého střetu ty nejsilnější a nejrozumnější vůdce, nýbrž psychopaty. Na tuto svoji otázku nejsem schopen odpovědět, víte, jak bych byl slavný, kdybych tu odpověď znal?

Marta Santovjáková Gerlíková, 36 let, scénaristka a zpěvačka, Jarcová

Měli bychom si chránit náš způsob života, jazyk, kulturu, tradice. A naopak bychom neměli násilím vnucovat náš způsob života lidem na jiných kontinentech, kteří chtějí žít jinak.

Jiří Jilík, 76 let, spisovatel a publicista, Uherské Hradiště

Nebezpečí, že se něco podobného může opakovat, trvá.

Extrémní rozdíl mezi chudobou a blahobytem je podhoubím zla.

Jan Vorba, 41 let, ředitel ZŠ UNESCO, Vlčnov

Je neuvěřitelné, čeho jsou někteří lidé schopni, aby dosáhli svých zvrácených cílů. Od 11. září jsme stále nuceni řešit otázku, kam až je legitimní omezovat osobní svobody jednotlivců pro zajištění kolektivní bezpečnosti.