Řeč je o Jakubovi Bartoškovi z Otrokovic, kterému se svébytné umění stalo povoláním. Pracuje osm až dvanáct hodin denně a úspěch prý spočívá v kvalitě provedení práce.

Získat zkušenosti lze podle něj dvěma způsoby. „Člověk může pracovat vedle profesionála anebo se vše naučí sám, což je můj případ,“ podotkl Bartošek. Rád pracuje na fotorealistické práci. „Jde o jakékoli portréty, zvířata, obličeje, hororové motivy,“ přiblížil své oblíbené náměty tatér z Otrokovic.

Lidé na komerční scéně prý mají velký zájem hlavně o ornamenty a nápisy. Trendem minulého roku byly čínské znaky či švabach. Letos pro změnu kaligrafie.

„V nekomerční sféře jsou populární biomechaniky, imitace otevřených ran, hororové motivy a různé grafické designy,“ vyčetl několik možností nevšedních výjevů. Klientela je prý různorodá a její přání se odvíjí od jednotlivých subkultur, kde se řadí. „Může to být třeba tuning, techno či metal,“ přiblížil.

Zájemci se mohou inspirovat v katalogu s více než deseti tisíci motivy. „Téměř devadesát devět procent těchto motivů ale předělávám tak, aby u každého člověka byl jedinečný a originální výsledek,“ doplnil.Nepracuje prý takříkajíc jako na běžícím pásu, kde zákazník přijde, vybere tetování, aby s ním zanedlouho opustil tetovací studio.„Vše je otázkou diskuse. Jakoukoli představu se snažím realizovat,“ nastínil způsob své práce Bartošek.

Na čas a provedení jsou podle něj nejnáročnější prakticky jakékoli složité motivy, které se vymýšlí přímo na tělo. Například jde o kmenové, domorodé tetování. Zaleží ovšem na množství detailů. „Obrovský ornament s šířkou tří centimetrů na celé ruce může být hotový třeba za pět hodin. Naproti tomu čtvrt ruky aztéckým motivem zabere i tři schůzky. Ten se totiž skládá do sebe,“ vysvětlil tatér. Rozdíl je také v postupu. „Striktně obkreslit fotografie, vytvořit tak šablonu a podle ní tetovat vezme méně času. Vymyslet motiv však může někdy trvat až dvě hodiny,“ upozornil Bartošek.

Tetovat se lidé mohou nechat už od patnácti let, ale v doprovodu rodičů a s jasným souhlasem o motivu a jeho velikosti. „Podle mě to ale není dobrý nápad. Osobně si myslím, že člověk je na správnou volbu tetování vyzrálý až po dvacátém roku života,“ podotkl k tomu.

Charakter motivů je prý v Čechách odlišný od Moravy. Podle něj jsou v Praze běžně oblíbené hodně barevné takzvané americké kérky, jakými může být třeba srdce s šerpou. Na Zlínsku se dává přednost stínovací a černobílé práci. Lidé jsou tu prý více decentní a stále se ohlížejí na své okolí. „Dostat na Moravu světový styl bude trvat a dorazí s velkým zpožděním,“ míní tatér. Svou práci má rád a nevnímá ji jako povinnost, ale umění. „Tetování je součást těla, což je pěkné i praktické. Zároveň však svazující. Proto je třeba hlubší úvahy co, proč a kam umístit,“ uzavřel Bartošek.