Kliknutím zvětšítePosádku tvoří řidič a závozník. Řidičem je Pavel Legierski, závozníkem Milan Sedláček. V průběhu dne si se mnou povídá hlavně Pavel, Milan je zádumčivý. Ještě než začneme svážet papír, musíme jet pro nahlášenou rozbitou popelnici na Padělky. Pavel už dopředu avizuje problémy s průjezdností, které nás čekají.
„Čtvrtek naštěstí nebývá tak hrozný jak pondělí,“ dodává. Rozbitou popelnici nacházíme v hnízdě na Padělkách VI. „Hnízdo“ se přezdívá skupině popelnic stojící pohromadě.
Přestože se ještě nejedná o Jižní Svahy, už tady jsou ulice úzké. Pavel ale mistrně zacouvává přímo ke hnízdu. Poté, co Milan popelnici naloží na kontejner, vyrážíme zpět do areálu. Povídám si s posádkou.
„Řidiče TS dělám už pět let, předtím jsem jezdil s kamiony, ale už jsem chtěl být doma a tohle je pro mě ideální,“ říká šedesátiletý Pavel. S manželkou se ve volném čase věnují kolu a lyžím, podstatnou část tráví na své chatě v Želechovicích.
„Tam je furt co dělat,“ dodává. Milan je závozníkem kolem roku a čtvrt. „Po práci mě baví sednout si k počítači a něco si zahrát. Mé oblíbené hry jsou střílečky,“ popisuje osmatřicetiletý muž.
Téma her je vděčné a v průběhu naší diskuze už jsme se znovu stihli vrátit k areálu TS. Přestože je teprve půl sedmé, areál žije. Jedno auto za druhým vyjíždí a vjíždí, třídírny plastu a papíru jsou z plna obsazené. Mezitím slunce poprvé za dnešní mokré ráno protrhává mraky. Odevzdáváme popelnici a konečně nás čeká dnešní směna – svoz papíru z Jižních Svahů. Ta byla měla trvat zhruba 7 hodin a 45 minut.
Více práce v době koronavirové
Po cestě na Svahy se bavíme o době koronavirové. Pavel s úsměvem říká, že měli dokonce víc práce.
„Lidi se zdržovali hlavně doma a šlo poznat, že popelnice byly plnější. Hlavně průjezdnost byla horší. Ale teď jsou prázdniny a naopak jde poznat, že někteří lidé odjeli,“ podotýká.
Už v 6:45 dorážíme na první zastávku, u které vyvstávají hned dva problémy. Prvním z nich je auto zaparkované přímo před popelnicemi, kterým se přezdívá „zvony“, kvůli jejich tvaru.
„Lidi takto nesmí parkovat, ale my už měšťáky ani nevoláme. Nemá to cenu,“ stěžuje si Pavel na očividný přestupek.
Popelářům to komplikuje práci v tom, že přes auta nesmí pomocí hydraulického ramena zvony přenášet.
Milan nasazuje helmu a Pavel mezitím ovládá rameno za pomocí dálkového ovladače. Dva háky visící z ramena se zapnou za zvon, ten následně rameno zvedne, přenese nad kontejner a tam se vysype.
„Musíš si chlapy pohlídat, aby ti háky nezapli naopak. To se pak zvon vysype hned jak ho zvedneš a musel bys to sbírat,“ varuje Pavel.
Nakonec se Pavlovi povede bokem zvon přenést a vysypat jej. Po dosazení zvonu na zem ještě čeká Pavla druhý problém – černá skládka.
Jedná se o hromadu krabic a palet hozenou bokem zvonů. Tu Pavel nafotí, následně se pošle zpráva městu.
Město obratem zažádá TS o odvoz a zaplatí. Vyslat takto speciálně vůz s posádkou, aby odklidila černé skládky, je navíc velice drahé.
„My to uklidíme a za čtrnáct dní je to tu zas,“ stěžuje si Pavel.
Osobně jsem byl ale překvapený, co všechno je černá skládka. Podle TS je totiž černou skládkou vše, co není přímo ve zvonech či popelnicích. Tudíž, když mám velkou papírovou krabici, nestačí ji opřít o modrý zvon a považovat věc za hotovou. Správný postup je takovou krabici natrhat a vhodit do zvonu. Stejně tak nepatří nepatří ke zvonům svozného odpadu sedačky, židle, staré lednice, elektronika, palety a jiné dřevo. Všechen tento odpad by měli lidé sami odvézt na sběrný dvůr místo spolehání se na to, že město jejich lenost zaplatí.
Špatné parkování působí celou řadu problémů
Svážecí směny se po týdnu střídají – jednou papír, jednou plast.
„Pak se podezříváme, že jedna směna tam té druhé plný zvon nechala,“ vtipkuje Pavel.
Dobrá polovina celkového řízení této směny je couvání ze slepých, či jinak neprůjezdných ulic. Pavlovi to vůbec nezávidím, ale zároveň obdivuji jeho schopnost projet místem, kde se jedná o centimetry. Chlapi na každé zastávce rotují a neztrácí čas.
Dnes je čekají celé Jižní Svahy, to je až 44 zastávek.
Už po několikáté se nacházíme v situaci, kdy Pavel musí auto na velice malém prostoru otočit. I tak se to Pavlovi ale vždycky povede. Posádka je sehraná, při vysypávání popelnic spolu komunikují minimálně. Podobná situace je i v kabině, kromě občasného Pavlova „Zprava? Zleva? Zezadu?“ a Milanova „Dobré. Jeď jeď. Čekej.“ vyplňuje ticho v kabině hlavně radio.
Na ulici Slunečná se opět potýkáme se špatnou průjezdností. Zatímco si Pavel stěžuje a ve tváří má keř, který sahá oknem dovnitř, popisuje všechny přestupky, co vidí.
„Tři auta tu parkují v křižovatce, trčí do cesty, není tu určení pruh, to znamená, že by tu šest metrů nikdo neměl stát, ale co se dá dělat,“ povzdechl si.
Skoro u každého hnízda likviduje Milan menší černé skládky. Když vyjíždíme nazpět zmíněnou křižovatkou, opět zatínám svaly u nohou. Nespočetněkrát bych řekl, že jsme dávno v autě, Pavel ale vždycky najde prostor. Při příjezdu k hnízdu na Družstevní vidíme zřejmě bezdomovce přehrabujícího se v kontejneru.
„Nakupuje,“ nadhazuje Pavel. Milan znovu nachází horu krabic, kterou následně Pavel dokumentuje.
Vyvézt odpad odpoledne je skoro nemožné
Je to docela monotónní práce, přestože směny trasu jezdí pokaždé jinak. Naším štěstím je, že jedeme ranní směnu.
„Kolem druhé a třetí hodiny, to je katastrofa. Lidi se vrací z práce a všechno se zaplňuje. Vyloženě pak už nejde jezdit,“ říká Pavel.
Po dvou hodinách směny se slunce opět schovává za mraky a ochlazuje se. Dívám se na hodiny, ty ukazují čtvrt na devět.
„První fůra by mohla být akorát tak do oběda,“ komentuje Pavel. Jedna „fůra“ je jeden plný kontejner. Sedět v kabině auta, zatímco se zvon vysypává, by se dalo přirovnat k menšímu zemětřesení. Krátce po deváté hodině je hotová první fůra. Pavel tudíž pokládá kontejner na zem, spolu s Milanem si připravují síť, kterou následně přehazují a upevňují přes kontejner, aby odpad nelítal na silnici. S plnou fůrou vjíždíme zpátky do areálu TS.
Projíždíme kolem hor plastu a papíru k nájezdové váze. První fůra má 1368 kilogramů. Pavel ji vyklápí vedle hory papíru, poblíž které je třídící linka s lisem. Výsledný produkt této linky jsou velké krychle papíru. Je 9:40 a s chlapama jdeme na přestávku. Po ní nás čeká zbytek dnešní směny – čtvrti Okružní, Podlesí, Háje a Budovatelská.
Za směnu až 5 tun odpadu
Podruhé se nám dnes ukázalo slunce a práce rychle odsýpá. Znovu a znovu se potýkáme se stejnými problémy – za celou směnu jsem napočítal až na dvacet(!) černých skládek, to je skoro polovina celkových hnízd na Jižních Svazích.
Díky tomu, že se jednalo o ranní čtvrteční směnu, byla průjezdnost s naším, Pavlovými slovy, „menším vozem“ v pořádku, ale tu a tam to byl i pro nás oříšek. Například na Okružní je speciálně vystavěná točna pro popeláře, aby nemuseli vycouvávat. Přímo na ní parkovala tři auta. Žluté čáry před hnízdy lidem taky nevadí, několikrát musel Pavel s Milanem řešit, jak se dostat ke zvonu. Krátce před půl jednou vysypávají chlapi poslední zvon, zasíťovávají kontejner, Pavel skládá rameno do původního stavu a naposledy vyrážíme do areálu.
„Je to velmi dobrý úspěch, celé Svahy na dvě fůry,“ pochvaluje si Pavel.
Za dnešní směnu jsme tak svezli tři tuny, normálně bývá podle chlapů čtyři a půl, až pět tun. Zatímco Pavel tankuje nádrž vozidla pro další směnu, podáváme si ruce a s přáním hezkého dne se loučíme. V hlavě přemýšlím nad ironii osudu, kdy lidé sobecky zaparkují před hnízdem, městská policie jim pokuta nedá, a ti stejní lidé si následně stěžují, že odpad z hnízda není vyvezený. To samé se děje i s černými skládkami. Lidé kvůli své lenosti odpad pohodí u hnízd a pak si stěžují, že mají před domem černou skládku, místo aby prvotně takový odpad odvezli na sběrný dvůr a měli před domem hezký trávník.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
