Odborníci Univerzity Tomáše Bati uplatnili své výzkumy při výrobě fólií či zdravotních pomůcek napříč kontinenty

„Ve skutečnosti jsou to látky, jež jsou tvořeny velkými a dlouhými molekulami, které se buď vyskytují v přírodě, nebo je vytvořil sám člověk. Do první skupiny řadíme například celulózu, což je základ rostlinných tkání, nebo kolagen, základ pojivových tkání, jako například vaziv, chrupavek a kostí. Druhou skupinu pak tvoří umělé a plastické hmoty, syntetické látky nebo igelit.

Při vytváření nových typů produktů je kladen velký důraz na vhodnou volbu polymerů a způsob jejich výroby,“ vysvětlil nejmladší profesor republiky působící na zlínské univerzitě Martin Zatloukal.

Sám například přispěl k postupu na výrobu vícevrstevných fólií z plastů, jež nepropouštějí kyslík. Tyto poznatky v dnešní době využívá řada světových firem.

„Například jedna kanadská společnost uplatňuje tyto poznatky při výrobě zařízení pro výrobu potravinářských fólií, jako jsou obaly na salámy, sýry a paštiky, a velký zájem mají také v Japonsku a Americe,“ přiblížil.

Odborníci na polymery po celém světě se začínají v poslední době ale orientovat především na medicínu. Nejinak je tomu také ve Zlíně. „Loni jsme vyrobili katetry, což jsou hadičky sloužící k urologickému vyšetření. V červenci je odzkoušeli lékaři ve vietnamských civilních a vojenských nemocnicích. Vyhověly požadavkům kvality a prošly certifikačním řízením, takže asi za tři týdny už budeme mít povolení nabízet pomůcky k dispozici nemocnicím po celé Evropě,“ informoval jeden z vědců Tomáš Sedláček.

Tým výzkumných pracovníků univerzity se podílel společně se zlínskou firmou Medetron také na postupu výroby dalších druhů hadiček, tentokrát sloužících ke zjišťování příčin poruch močového měchýře.

„Ze zdravotnického hlediska je hlavně důležité, z jakého je katetr materiálu. S pracovníky univerzity jsme už vývoj dokončili, koncem ledna je budeme testovat. Pokud projdou hadičky normami, začneme je do konce února vyrábět,“ přislíbil ředitel Jan Korec.

Zlínské Centrum polymerních materiálů spolupracuje na výzkumu kromě firem také se světovými univerzitami a výzkumnými institucemi. Jedním z příkladů je třeba nedávný projekt se Sichuan University v Číně zaměřený na využití radiačního záření vedoucí k obměně vlastností polymerů.

„My ovládáme zpracovatelské polymerní procesy, čínský partner je zaměřen na radiační ozařování, takže jsme společně úspěšně navrhli kombinaci kvalitních nemísitelných směsí bez použití slučovačů,“ doplnila řešitelka projektu a proděkanka pro doktorské studium a zahraniční vztahy fakulty technologické Berenika Hausnerová.

O světovém významu zlínského centra svědčí i fakt, že bývalý rektor Petr Sáha je od května prezidentem mezinárodní společnosti The Polymer Processing Society sídlící v New Yorku, která sdružuje na sedm set vědců z celého světa.

Zlínské výzkumy přinášejí univerzitě také zisky. „Některé postupy i výrobky si nechávají odborníci patentovat,“ přisvědčil Jan Malý z rektorátu.