Kolik už africký mor stál? „K 17. listopadu bylo na zástřelném kvůli africkému moru vyplaceno v celé České republice téměř osm milionů korun, z toho přes pět milionů ve Zlínském kraji,“ vyčíslil mluvčí veteriny Petr Majer.

Starosti s výdaji má i Zlínský kraj. „Za ohradníky a klece jsme dali 2,6 milionu korun,“ připomněla mluvčí Renata Janečková.
Škody hlásí i myslivecká sdružení. Podle starosty obce Veselá Daniela Juříka vyšel už africký mor místní myslivce na více než sto tisíc korun. A částky v souvislosti s divočáky stále rostou a zdaleka nejsou konečné.

Měli by se divočáci vybít úplně? Názory se různíi mezi myslivci.

Přesto se v našem regionu najdou i takoví, kteří si myslí, že nákaza pomohla řešit dlouholetou problematiku přemnožení divočáků v České republice.

Osmasedmdesátiletý Jaroslav Doležal z Tečovic se myslivostí zabývá více než padesát let, a proto prý má ke starostem s morem co říct.

„Tomu, kdo sem tu nákazu zavlekl, bych nejraději dal milion korun,“ říká bez obalu myslivec a vysvětluje také proč.

Přemnožená černá zvěř páchá na polích a v lesích velké škody. Doslova prý decimuje drobnou zvěř. Nezanedbatelné jsou také ztráty na polních plodinách, zejména na kukuřici, obilí a dalších.

Podle Jaroslava Doležala až africký mor prasat pomohl k tomu, aby se přemnožená černá zvěř mohla konečně u nás začít střílet.
„Jsou i případy, kdy sotva srna vrhne mládě, divočák se na ně vrhne a sežere jej,“ poukázal Jaroslav Doležal.

Podle něj tak i myslivci mají chudší úlovky, protože „divočáci vše sežerou“. „Tetřevy, jeřábky, koroptve, bažanty, sluky, bahňáky, to všechno zlikvidovali,“ doplnil myslivec.

Podle Jaroslava Doležala před desítkami let existoval jednoduchý zákon, který těmto škodám zabraňoval.

„Divočák nesměl být ve volnosti, jen v oboře a nebyl hájený,“ naznačil pan Doležal s tím, že takový zákon nyní chybí.
„Je pravda, že divočák je všežravec,“ uznal předseda okresních myslivců Zdeněk Hluštík. „Škody však nejsou způsobeny jen divočáky, ale i velkoplošným zemědělstvím, o kterém se nemluví,“ naznačil Hluštík.

Co se týká nynějšího odstřelu divočáků na Zlínsku, není zastáncem jejich úplného vybití jako pan Doležal. „Střílet divočáky ano, ale když přijde na krmeliště bachyně se selaty, tak se mi je střílet příčí,“ přiznal Zdeněk Hluštík. Vede jej prý k tomu myslivecká etika.
Naproti tomu Jaroslav Doležal je pro, aby se divočáci vybili úplně. Podle něj by se měl problém řešit tímto způsobem v celé republice, ne jen v ohnisku nákazy.

Margita Balaštíková je poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a také krajskou radní pro oblast zemědělství. Deník se zajímal, jaké možnosti v souvislosti s AMP mají naši zákonodárci.

Margita Balaštíková pro Deník k otázkám souvisejím s AMP: „Účinně rozhodnout a včas zasáhnout. Tady máme velké rezervy.“

Budete se jako poslankyně zajímat, aby se v této oblasti změnily zákony? - například povolený odstřel divočáků, jejich kontrolované umístění do obor apod.?

Možná by některé zákony bylo třeba změnit nebo doplnit, ale základní problém máme v praktické aplikaci zákonů existujících, v kvalifikovanosti a připravenosti našich odborných orgánů účinně rozhodnout a včas zasáhnout. Tady máme velké rezervy a ukázalo se to už po prvním výskytu AMP.


Co podle Vás by pomohlo řešit prevenci a ušetřilo tak zemědělcům a lesníkům v souvislosti s černou zvěří nemalé prostředky?

Určitě je to včasné, jasné a zodpovědné rozhodování orgánů státní správy a spolupráce s dotčenou veřejností. AMP tady máme a bude třeba počítat s tím, že odstřelem zbývajících kusů v červené zóně (podaří-li se dokončit podle záměru), celá záležitost neskončí, ale bude pokračovat i v příštím a možná i dalším roce. S tím souvisí i postavení lesníků, myslivců i zemědělců. Zatím jsem o opatřeních pro příští rok z republikových orgánů neslyšela nic.

S AMP máte na Zlínsku zkušenosti, budete v rámci PS prosazovat nějaké zákony?

Výskyt AMP ukázal, že problémů máme víc. Souvisí se zákonem o krizovém řízení a s jeho praktickou aplikací, s absencí jasného stanoviska vlády ke spolkové činnosti, resp. k právům a povinnostem a s nedostatečnou či žádnou kontrolní činností (viz stavy zvěře). V zemědělství toho potřebujeme zlepšit opravdu hodně a to nejen ve vztahu k nákazám a škodám, ale především ve společné zemědělské politice.