Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5. Například tornádo, které loni v červnu postihlo Břeclavsko a Hodonínsko a vyžádalo si šest životů, v některých obcích dosáhlo až čtvrtého stupně.

Patnáctého září odpoledne se na sociálních sítích objevily fotografie takzvané tromby v okolí Malenovic a navíc také videa předmětů rotujících ve vzduchu.

Slabé tornádo ve Zlíně ve čtvrtek 15. září
Zlín zasáhlo slabší tornádo. Svědci sdílejí snímky a videa

Následující den se na místo vypravili Petr Münster (meteorolog předpovědního pracoviště Brno, ČHMÚ) a Petr Plíva (student Univerzity obrany na stáži v ČHMÚ) s cílem zjistit rozsah škod, identifikovat znaky tornáda a získat další fotodokumentaci a svědectví. Na jejich základě pak bylo možné určit kategorii/intenzitu tornáda podle mezinárodní Fujitovy stupnice.

Tornádo urazilo přes kilometr

Závěr zní: intenzita působení byla většinou velmi slabá a odpovídala kategorii IF0 s průměrnou rychlostí větru 90 km/h. Na základě způsobených škod (podle větších větví a vyvrácených stromů) bylo zjištěno, že mohlo dojít místy ke zvýšení intenzity tornáda z kategorie IF0 až na IF1- (128 km/h). Ale vliv zdravotního stavu stromů a mokré půdy podle odborníků ukazují spíše na nižší rychlost.

„V místě rozpadu tornáda byl poškozen billboard, u kterého by dle metodiky mezinárodní Fujitovy stupnice vítr mohl dosáhnout i vyšších rychlostí. Nelze to však potvrdit vzhledem k jediné škodě tohoto rozsahu v blízkém okolí,“ uvedla Aneta Beránková z tiskového a informačního oddělení ČHMÚ.

V metodice mezinárodní Fujitovy stupnice je u menšího poškození kovových billboardů uváděna rychlost proudění v průměru 170 km/h (IF1+). Protože se ale v případě tornáda v Malenovicích nenašly jiné škody odpovídající tak vysoké rychlosti větru, byla tato rychlost podle ČHMÚ pravděpodobně nižší.

ČHMÚ dále uvádí, že na základě rozsahu a známek poškození v krajině urazilo tornádo v Malenovicích dráhu mezi 1200 a 1400 metry. Místo vzniku je nejisté kvůli nedostatku objektů, na kterých mohlo způsobit škody.

„Průměr víru bylo možné posoudit jen z převzatých videí zobrazujících rotující plastové nárazníky. Předpokládá se, že tornádo mělo průměr okolo padesáti metrů, přičemž na konci dráhy je pravděpodobné zúžení víru. Působení škod na povrchu navíc nemuselo být spojité v celé dráze,“ doplnila Beránková.

Jak postupovalo?

Meteorologové ve své zprávě zmapovaly také postup tornáda. První známky působení silného větru na povrchu byly zaznamenány v jižní části obce Tečovice.

„Z venkovního skladu materiálu místních firem byly unášeny velké kusy plastových obalů, které byly rozneseny po okolí až desítky metrů daleko ve směru postupu tornáda a také do výšky. Některé kusy byly zachyceny i na drátech vysokého napětí,“ popsala Beránková.

U vysokých stromů na pravém břehu Dřevnice byly zlámané větve, především v horní části. Mohutnější větve spadly pod stromy nebo do řeky (možný vliv zdravotního stavu stromů). Menší větve vítr zanesl až na druhý břeh.

„To by znamenalo, že se střed rotace při vzniku tornáda nacházel severně od řeky. Trasa tornáda křižovala řeku v místech, kde rostou mladé a tedy nízké stromky nebo keře, a proto bylo nalezeno jen málo zlomených malých větviček,“ vysvětlila Beránková.

Tornádo se poté přesunulo nad areál firmy UNICARS. Nápadný byl díky volně a vysoko uloženým plastovým nárazníkům, které rotovaly i nad okolními nízkými budovami. Podle svědků pracujících v tamních areálech se přes střechy budov kromě náhradních automobilových dílů převalovaly a při pádu způsobovaly škody i hliníkové profily a plechy o ploše do 4 čtverečních metrů.

Vyvrácené stromy i zničený billboard

Dále postupovalo tornádo k jihovýchodu přes obydlenou oblast s nízkými rodinnými domy na ulici Tečovská. Trasa už zřejmě oslabeného tornáda pak vedla přes potok Baláš a zahradami domů na ulici Bezručovu.

Přiblížení víru k domům v Bezručově ulici s vhodnou západovýchodní orientací mohlo podle meteorologů vést k lokálnímu zrychlení proudění vzduchu.

„Jakmile se terén na konci řad domů otevřel do zahrad, vítr ve směru k východu až severovýchodu vyvrátil dva menší stromy – z toho ten zdravější jen částečně. V tomto případě se vítr opřel do větší záchytné plochy korun těchto stromů. Svou roli při vývratu sehrála i měkká půda po vydatných deštích nebo i mělký či narušený kořenový systém strom,“ uvedla Aneta Beránková.

Výstava k 700. výročí první písemné zmínky o Zlíně.
OBRAZEM: Výstava ukazuje klíčové momenty z historie Zlína

Na konci Bezručovy ulice se prostor opět otevírá směrem ke stromořadí podél železniční tratě. Z řady stromů vítr v menší míře odnášel k severu drobné větve. Větší sílu měl vír na jižní straně stromořadí, kde ulámal větve (většinou jasanům), a to nejen v horních patrech stromů.

Z komentářů místních obyvatel na sociálních sítích vyplývá, že poměrně dost větví skončilo na silnici. V době průzkumu už ale byly odklizeny.

Zmenšující se vír získal na rychlosti rotace a zároveň se ve slábnoucí konvekci zvedal od povrchu a rozpadl se mezi ulicí Šrámkovou a třídou 3. května.

„V těchto místech ještě poškodil vysoký billboard, do kterého se opřel od jihovýchodu – tedy přední strana velmi úzkého trychtýře zanikajícího tornáda. Směr tohoto poškození by podle jiných scénářů znamenal, že tornádo na konci trasy udělalo prudkou odbočku vpravo,“ doplnila Beránková.

Republiku letos zasáhlo pět tornád

V roce 2022 bylo v České republice zaznamenáno pět slabých tornád.

Tři z nich (Lanžhot 13. 6., Hrabětice 10. 9. a Zlín 15. 9.) se vyskytovaly i nad zastavěnými oblastmi.

„Tornádo ve Zlíně bylo méně intenzivní a způsobilo škody zejména na vegetaci, případně odnosem některých předmětů a následně jejich dopadem. Při srovnání dat z meteorologických radarů ze všech tří situací byly právě zde konvektivní jevy v okolí tornáda nejméně výrazné,“ uzavírají své hodnocení meteorologové.