Příběh muže odsouzeného za podvod. Nyní dohlíží na další provinilce

Bývalý reprezentant v atletice, který na zlínském atletickém stadionu vyrůstal, se vrcholově věnoval sportu do jednadvaceti let. Pak začal podnikat.

„Celkem dvanáct let. Na sport už nezbyl čas, přesto mi sport v duši zůstal," usmívá se.

Možná kdyby nezačal podnikat, nemusel si projít martyriem, které má za sebou.

Okresní soud ve Zlíně jej uznal vinným z podvodu a odsoudil jej ke 300 hodinám veřejně prospěšných prací pod dohledem zlínské Probační a mediační služby (PMS).

Ale tím, že byl jejím klientem, mu život přece jen ukázal svou přívětivější tvář. Zde dostal na výběr, kde může své hodiny prospěšných prací odpracovat.

„Měl jsem štěstí, že jsem se věnoval sportu, tak jsem mohl odpracovat tyto hodiny ve sportovním areálu na Vršavě, kde jsem se se všemi znal. Naše spolupráce klapala, tak jsem se dostal i na stadion na Letné. No a ve finále jsem skončil tady, na stadionu mládeže," přibližuje cestu za svobodou.

Právě na zlínském Stadionu mládeže se uchytil jako pomocník tehdejšího správce Stadionu. „Tady jsem si ten trest, jak se říká, „odkroutil", přiznává Libor Kašný.

Dnes je pracovníkem zlínského magistrátu, odboru prevence kriminality, a sportovišť. S PMS spolupracuje už jen v rámci své profese.

V současné době dokonce sám dohlíží na dva klienty PMS, kteří si právě v areálu Stadionu mládeže odpracovávají veřejně prospěšné práce. A jak takový dohled nad těmi, kteří v životě „uklouzli", vypadá?

Nejdříve sepíšou s Liborem Kašným jako správcem stadionu dohodu o realizaci výkonu trestu obecně prospěšných prací.

„Pak jim rozdám práci a dohlížím, aby se jim nic nestalo. Potom o jejich docházce informuji PMS," vysvětluje.

Jak se dívá s odstupem času na dobu, kdy on sám byl na jejich místě?

„Trest byl pro mne potupa, protože jsem v podstatě byl odsouzený za něco, co jsem neudělal. Když jsem ale vše odpracoval, byl jsem moc rád a mohl jsem požádat o výmaz z rejstříku trestů," přiznává Libor Kašný.

Jeho problémy se zákonem začaly v roce 2002, kdy jako provozovateli pohostinství jeho společníci nadělali dluhy. Proto se spojil s agenturou, která měla po nich dluhy vymoci.

Místo toho, aby agentura pomohla, zneužila jeho osobní data k tomu, aby jeho jménem vytvořila další dluhy. Nakoupila osobní vozidlo, mobilní telefon a vzala si i nějaké půjčky, které nesplácela.

O ničem mladý muž v té době neměl ani ponětí. Libor Kašný se kvůli tomu dostal k soudu. „Pocit, že jsem se dostal k soudu, aniž bych byl vinen, mě ničil. Přesto práce u PMS pro mě smysl měla," dodává zaměstnanec magistrátu.