„Zájem rodičů se zvyšuje. Daří se vyhledávat i více talentovaných. Po první dva roky nastoupilo do prvních tříd po osmi žácích a upravili jsme i individuálně studium dětem v několika vyšších ročnících,“ uvedla Jančíková. Nových prvňáků budou mít od září prý už jedenáct. „Museli jsme je přitom vybírat ze sedmadvaceti uchazečů, což je víc než dvojnásobek oproti dřívějšku,“ poznamenala.

V čem vlastně výuka nadaných spočívá? „S ostatními školáky absolvují jen některé předměty. Samostatně mají matematiku, prvouku, češtinu a angličtinu. Hodina je zaměřená často na individuální objevování informací, dostávají úkoly, které si mohou mnohdy volit,“ nastínila ředitelka školy.

Jak dodala, každé dítě má do jisté míry také vlastní tempo výuky. „Určuje si mnohdy třeba i pořadí úkolů. Učí se také pomocí her, u kterých si často sami žáci určují pravidla. Učitel pomáhá poznatky spíš získávat, ale nepředkládá je hotové,“ přibížila Jančíková. V samostatných předmětech jsou skupiny nadaných dětí prý i o tři čtvrtě roku v učivu vepředu oproti klasickým osnovám. „To ale není to hlavní. Děti tak mohou dostat daleko více podrobných informací a ptát se na různé detaily,“ podotkla.

Díky jinému přístupu se daří uspět nadaným dětem, které mohou mít v běžné třídě i problémy. „Přestoupila k nám třeba dívka prvňačka, která při normální výuce záměrně dělala chyby při psaní, aby se neodlišovala od ostatních,“ nastínila ředitelka.

Pro nadané navíc v její škole zavedli také speciální předmět nazvaný Obohacení. Tam žáci dělají po celý rok prezentaci na téma, které si vyberou. Například druhák Michal Berky z Otrokovic tak během školního roku každý týden pracoval na projektu o fotbale a jeho historii. „Takováto škola mě baví. Už ve školce jsem si bral speciální úkoly na doma,“ podotkl.

Škola se snaží rozvíjet hodně i počítačovou gramotnost dětí, kterou využívají při hledání informací na internetu k projektům. „Od třetí třídy budou mít nadané děti i hodiny, kde se budou učit psát deseti prsty i na notebooku, který by měl při výuce částečně začít nahrazovat sešity,“ řekla ředitelka Jančíková.

Učit mimořádně nadané ale není jen tak. Své o tom ví i pedagog Pavel Knébl, který pomáhá dětem zejména právě při projektech. „Je nutné se často obrnit trpělivostí, protože děti se věnují svým zájmům a je problém je nasměrovat přímo na to, co po nich chceme. Oni chtějí dělat to, tamhleto. Musíme je vždy dostatečně motivovat, a tak je usměrnit,“ poznamenal.

Škola celou koncepci nemohla také zahájit bez dokonalého proškolení pedagogů. „Spolupracujeme mimo jiné se školou v Bratislavě, která je na mimořádně nadané zaměřena už řadu let a tamní expertka celý náš učitelský sbor několikrát proškolila,“ sdělila ředitelka Jančíková.