„První mě inspirovala jména výborných sestřenic mé ženy, Maruna, Jaruna, Věruna, ale doma to neprošlo. Pak jsme ještě s nadsázkou uvažovali o seriálových hvězdných jménech Kuba, Anče, hajnej, to taky ne, takže jsme nakonec přistoupili přece jen k tomu seriózně a vybrali jsme tato krásná jména,“ usmíval se při křtu známý herec.
Jméno pro tygřího kluka Nanu, vybrala jeho žena Hana Doulová, která se ujala role jeho kmotry.
„Dozvěděli jsme se, že je možnost, že budou žít někde jinde. Tak jsme hledali jména, která by byla srozumitelná a univerzálnější i pro zahradu v zahraničí,“ vysvětlili oba svou volbu.
„Jsem ze zlínské zoologické zahrady absolutně nadšená, pro mne je ta nejkrásnější, kterou jsem kdy viděla,“ svěřila se při této příležitosti Hana Doulová.
A nebyla by to zlínská zoo, aby nenabídla svým návštěvníků opět unikát. Tygřata jsou totiž geneticky velmi cenná. „Díky jejich prarodičům, protože ti pocházejí z volné přírody. Víme, že existuje pár stovek jedinců v přírodě, takže myslím, že jde o velké obohacení genofondu právě těch zvířat, které jsou momentálně v lidské péči a chovných programech v evropských zoologických zahradách,“ vysvětlil ředitel Zoo Zlín Roman Horský.
O zlínské mladé tygry ussurijské tak bude v ostatních zoo velký zájem, přesto by v té zdejší byli rádi, kdyby tady mohla zůstat.
„Zájem o ně určitě bude, protože byly očekávané, nicméně máme kluka a dvě holky a jejich matka Tanja už jde do druhé fáze života. Dá se tedy předpokládat, že již bude mimo reprodukci, tak bych si přál, aby aspoň minimálně jedno, dvě koťata zůstala u nás, ve zlínské zoologické zahradě,“ přál si Roman Horský.
A stejné přání projevil pro své tygří holky i kmotr Miroslav Krobot.
„Přál bych jim, aby nemusely nikam daleko cestovat a zůstaly tady, protože tady je o ně dobře postaráno,“ uvedl. Také jeho žena Hana, nezůstala pro svého svěřence Nanu s přáním všeho dobrého pozadu. „Přeji mu, aby byl zdravý a užil si svého života,“ uvedla při slavnostní a milé příležitosti.
Samba, Uma i Nanu mají tři měsíce a váží více jak deset kilo. Jejich ošetřovatelé již zakusili, jaké mají ostré drápky. Očkování se jim nelíbilo a tak to poznali doslova na vlastní kůži.
„Ve třech měsících mají nejkritičtější období za sebou. Tanja je vzorná matka, svou mateřskou roli bere velmi zodpovědně, takže mláďata se mají čile k světu. Věřím, že když už mají po nejrůznějších veterinárních kontrolách a nic se neprojevovalo, co by mělo ohrožovat jejich život, že jsou to zdravé, pěkné koťata. Už se dovedou i celkem účinně bránit, třeba právě při tom veterinárním ošetření, vakcinaci, či jiným zásahům,“ usmál se ředitel Horský.
Křest koťat tygrů ussurijských si nenechaly v sobotu ujít desítky návštěvníků. A i když pršelo, přesto všichni přišli křtiny Samby, Umy a Nanu oslavit.
„Prší, ale říká se, že štěstí, tak ať mají stále štěstí,“ přála tygřatům i mluvčí Zoo Zlín Romana Bujáčková.
Tygři ussurijští se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 1968. V 80. letech se podařilo odchovat osm mláďat, novodobá historie chovu začala v roce 2004 s příchodem Tanji ze zoo v ruském Čeljabinsku.
Jejím předchozím partnerem byl od roku 2012 do roku 2017 samec Joseph z německé zoologické zahrady Eberswalde. Jejich první dvě mláďata se narodila v září 2012, další tři pak na podzim roku 2015.
Tygr ussurijský je jednou z nejvzácnějších kočkovitých šelem. Především kvůli pytláctví je ve volné přírodě na pokraji vyhubení. Obývá už jen zlomek svého původního teritoria na Dálném východě, v Severní Koreji a na severu Číny.
Populace tygrů ussurijských žijících v zajetí, která nyní podle Čiháka činí na celém světě zhruba 550 jedinců, výrazně převyšuje počet zvířat žijících ve volné přírodě.