Jak se zrodila myšlenka na zavedení trolejbusové dopravy ve Zlíně?

Snad prvním podnětem byl pro zlínské radní článek, který vyšel v Lidových novinách 18. září 1934.

Článek informoval veřejnost o rozhodnutí Správní rady brněnských pouličních drah zavést trolejbus v moravské metropoli. Už o dva dny později odchází ze Zlína dopis do Brna s dotazem na podrobnosti. Představitelé Zlína chtěli znát cenu trolejbusu, náklady na vybudování jednoho kilometru trolejbusové trati a další provozní náklady.

Zajímali se o technický popis vozidla, prosili brněnské kolegy o prospekt, chtěli získat i jejich pozdější zkušenosti. Dopis tehdy podepsal první náměstek starosty Zlína Josef Zavrtálek.

ZAČALO SE LINKAMI A, B, C

Trvalo to ještě téměř deset let, než první tři trolejbusy vyjely s cestujícími do ulic Zlína. Vznikla firma Zlínská dopravní, a. s., jejímž největším akcionářem byla jak jinak firma Baťa. Osobností, která se nejvíce zasloužila o spuštění trolejbusové dopravy a počátky rutinního provozu, byl první ředitel podniku Vilém Pecina.

Začínalo se s linkami A, B a C. Od té doby zůstaly trolejbusy hlavním dopravním prostředkem MHD ve Zlíně a později i v Otrokovicích. Trolejbusová síť se postupně rozšiřovala a tomuto dopravnímu prostředku zůstali Zlíňané věrni i v období stagnace v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy některá města své trolejbusové provozy unáhleně rušila.

„Pro Zlín to bylo nepochybně šťastné rozhodnutí postavit systém jeho městské dopravy na trolejbusech. Ukazuje to na velkou předvídavost zakladatelů trolejbusové dopravy už v dobách, kdy se péči o životní prostředí nevěnovala taková pozornost jako nyní. Výhody tichého dopravního prostředku, který v místě svého provozu neprodukuje žádné emise, plně oceňujeme zejména v posledních desetiletích,“ říká ředitel DSZO Josef Kocháň.

Zlín a Otrokovice počítají s trolejbusovou dopravou i do budoucna.

„Už letos na jaře chceme spustit zajímavý projekt prodloužení jedné z trolejbusových linek až po zoologickou zahradu v Kostelci, a to s využitím bateriových trolejbusů. Uvnitř města pojedou pod trolejovým vedením, ze kterého budou dobíjet i baterie, v nezatrolejovaném úseku v Kostelci a Štípě budou elektrickou energii z baterií odebírat,“ dodal ředitel DSZO.

Uvažuje se rovněž o prodloužení trolejbusové trati v Otrokovicích opět s nasazením bateriových vozů a s částí trasy mimo trolejové vedení. Firma hodlá investovat i do modernizace měníren a starších trolejových tratí. (poh)

Čím se jezdí

Vozový park DSZO čítá více než pět desítek trolejbusů sólo vozů i kloubových vozidel. Téměř všechny jsou nízkopodlažní, asi třetina je vybavena klimatizací salonu pro cestující. Ve vozovém depu DSZO nechybí pro slavnostní příležitosti ani jeden plně funkční historický trolejbus z konce sedmdesátých let, někdy dokonce jezdí i s historickou vlečkou. Trolejbusy ve Zlíně a Otrokovicích najedou ročně zhruba 3,1 milionu kilometrů a přepraví asi 21,7 milionu cestujících, což tvoří téměř 70 procent ze všech přepravených cestujících ve zdejší MHD.