Téměř pětistovka podpisů je k dnešnímu dni pod peticí, která vyzývá k přejmenování krajského města Zlín na GottWaldov. To vše na počest dvou zesnulých skvělých zpěváků Karla Gotta a Waldemara Matušky, jak se v petici uvádí.

Možná petičníky inspirovala vtipná vzpomínka Mistra Karla Gotta, kterou vyprávěl v létě ve Zlíně při přebírání ocenění Zlatý střevíček.

„V tomto Baťově městě, když se kdysi jmenovalo Gottwaldov, to jsme si s Waldou Matuškou vychutnávali, když jsme se tady sešli. Walda totiž říkával: „Karle, to je naše město: Gott-Waldow,“ rozesmál tehdy nadšené publikum Karel Gott. 

Jedním z tvůrců petice je koordinátor kanceláře předsedy hnutí ANO, vytrollíme europarlament Ištván Jeseter. Podle něj představitelé hnutí berou tuto iniciativu vážně a rozhodně ne jako recesi.

„Pokud seženeme dostatečný počet podpisů, předáme ji k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky,“ tvrdil Deníku. Na dotaz, proč si vybrali k přejmenování zrovna město Zlín, odpověděl.

„Vygooglili jsme si Gottwaldov a vyšel nám Zlín,“ komentoval koordinátor petice dokonce s tím, že o spojení jména města s prvním dělnickým prezidentem Klementem Gottwaldem nic neví.

Zajímavostí také je, že pod peticí přibývají podpisy zejména obyvatel jiných měst. Lidé ve Zlíně však tuto snahu vnímají zejména jako recesi.

„Gottwaldov? Ne. Opravdu o tenhle název města už nestojím, vždycky se u nás říkalo Zlín i za komunistů! A tohle se nikdy nezmění,“ reagovala například Zlíňanka Ludmila Konopčíková.

„Je to recese, a jestli chce někdo pojmenovat nějaké město Gottwaldov, tak ať si to udělají jinde, třeba v Praze,“ komentoval tuto aktivitu Pavel Tesařík ze Zlína.

Kauzu nebere vážně ani vedení zlínské radnice.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o petici, nikoliv o místní referendum, tak to vnímám pouze jako snahu zneužít úmrtí velmi významné osobnosti za účelem zviditelnění politického hnutí. Myslím, že je to minimálně velmi nevhodné,“ reagoval na dotaz Deníku primátor Zlína Jiří Korec.

„Dané hnutí nemá nic společného s hnutím ANO 2011,“ zdůraznil.

Po úmrtí Karla Gotta však přicházejí lidé i organizace v celé republice se seriozními návrhy přejmenovat po něm ulice, náměstí, nádraží i letiště. Petice „eurotrollů“ možná naráží i na snahu Lukáše Hodíka, který spustil internetovou petici žádající přejmenování pražského Letiště Václava Havla na Letiště Karla Gotta.

Na serveru e-petice.cz však tento nápad posbíral zatím jen 177 podpisů. Úspěšnější je iniciativa Vladimíra Keřky na webu petice.com, kde petice za přejmenování letiště získala přes tisíc podpisů.

Přejmenování města, ale i osamostatnění obce je podle starosty Želechovic na Zlínsku Michala Špendlíka zdlouhavý proces. On sám byl „u toho“, když se Želechovice nad Dřevnicí, které byly součástí Zlína, v roce 2009 osamostatnily.

„Samospráva byla obnovena na základě výsledku místního referenda od 1. ledna 2009,“ připomněl současný starosta obce Michal Špendlík.

Podle něj tomu předcházelo několik kroků, mimo jiné od schválení vyhlášení referenda zlínským zastupitelstvem, až po komunální volby, zvolení zastupitelstva a starosty a vypořádání majetku.

Přejmenování města Zlín by podle zkušenosti z roku 1990 stálo desítky milionů korun. Nejde jen o to změnit loga, znak města, ale všichni občané krajského města by si museli nechat vyměnit doklady. V současnosti žije ve Zlíně téměř 75 tisíc lidí.

To by znamenalo i nápor na agendu města a související náklady. Také soukromé firmy a společnosti by musely změnit vše, co je s názvem města Zlín spojeno. Dopad by byl i v celorepublikovém měřítku, musely by se změnit mapy či třeba školní atlasy.

O novém názvu města – Gottwaldov, se obyvatelé Zlína dozvěděli podle historiků v roce 1948 a to až na poslední chvíli, na konci roku. Ve Velkém kině bylo 22. listopadu formálně na shromáždění navrženo přejmenování města a  o tři dny později ho odhlasovalo zasedání zlínského národního výboru.

Změna vstoupila v platnost až koncem prosince vyhláškou ministerstva vnitra s účinností od 1. ledna 1949. Zlín pak musel od 1. ledna 1949 do 1. ledna 1990 nést název po prezidentu Klementu Gottwaldovi. Podle historiků bylo záměrem komunistického vedení zejména to, aby byla zakryta úspěšná historie města za baťovské éry.

Nový název město neslo 41 let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, a to s účinností od 1. ledna 1990.