„Znamená to obrovský nárůst investic. Musí se pořídit zhruba dva miliony nádob, svozová technika a kompostárny, které nejsou,“ vysvětlil ředitel kongresu Odpady Luhačovice 2008 Josef Gabryš. Akce se 16. až 17. září konala v Luhačovicích. Právě na ní odborníci a zástupci obcí diskutovali, jak se s novou legislativou co nejlépe vypořádat.

Nejobtížnější je podle Gabryše dostatečně informovat veřejnost. „Bio trošku smrdí, v létě zvlášť. Lidé si na to musí zvyknout. Ti, co už začali třídit, tvrdí, že výsledky nejsou dobré. Lidé to vnímají, že to je další nádoba na odpad,“ poznamenal Gabryš.

S pilotním sběrem bioodpadu začali už v tomto roce například obyvatelé zlínských městských částí Podvesná IV až XVII. „Projekt trvá od května do října. Bioodpad se odděleně odkládá do speciálních hnědých nádob k tomu určených. Pokud se tento systém osvědčí, rozšíříme jeho sběr na celé město,“ informovala mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.

Na třídění biodpadu se připravují i menší obce, jako je například v Ostrata na Zlínsku. „Zpracováváme společný projekt se sousední obcí Hvozdná. Zatím je ve fázi studie. Chtěli bychom vytvořit společný sběrný dvůr na bioopad, který by byl na našem území,“ řekl starosta Ostraty Karel Krátký. Společné třídění bude podle něj pro obě obce ekonomicky výhodnější.

Bioodpad se následně může zpracovávat různými způsoby. Jedním z nich je například kompostování. Takzvaných komunitních kompostáren je však zatím na Zlínsku málo. „Je to škoda, protože při využití tohoto způsobu zpracování bioodpadu není třeba budovat nákladnou průmyslovou kompostárnu a řešit systém svozu. Občané, kteří se podílí na kompostování, získávají pak obvykle zdarma vyprodukovaný kompost pro svoji potřebu, takže není třeba řešit jeho odbyt,“ uvedla Jana Káčerová z odboru životního prostředí Zlínského kraje.

Podle ní by komunitní kompostárny měly v blízké budoucnosti nemalou měrou pomoci snížit množství produkovaných směsných komunálních odpadů na skládkách.

Z bioodpadu se také mohou vyrábět biopaliva. Tepelným zpracováním bioodpadu se například může vytvořit biolej. Ten se využívá pro výrobu tepla či třeba elektřiny nebo v chemickém průmyslu. „Jeho výhodou je to, že může být vyroben na jednom místě, a pak je snadno přepravitelný do míst, kde ho opravdu potřebují,“ řekla Michaela Remrová z nizozemské společnosti BTG Central Europe, která se výrobou biooleje zabývá.

V České republice jsou v současné době stovky kotelen na biomasu. „Na Zlínsku se jedná například o Hostětín, Slavičín či Brumov Bylnici,“ dodal ředitel kongresu Gabryš.

Za bioodpad lze považovat například trávu, větve, zbytky ovoce a zeleniny či další potraviny rostlinného původu.