VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úhyn včel: až o dvě třetiny menší úroda

Zlínsko - Stejně jako v loňském roce i letos kvůli teplé zimě přežilo více škůdců ohrožující včely. Na vině však nemusí být jen nedostatek mrazů. Důležitým faktorem, který ovlivňuje zdraví včel, je i péče včelaře o včelstva. Protože je včela medonosná vedená jako hospodářské zvíře, vztahují se na ni nařízení ministerstva zemědělství.

20.5.2008 1
SDÍLEJ:

P%ředseda zlínského Okresního výboru Českého svazu včelařů Jan ŠvancerFoto: Petr Holubář

Ta určují, co všechno musí včelař dělat, aby předcházel nežádoucím nákazám. Prevence spočívá v léčení včelstev, kterému by se měl včelař začít věnovat už v červenci. Není přitom směrodatné, zda jsou včely nemocné.

„Úhyny včel mají různý původ a stávají se každý rok. Letos to není nijak tragické,“ uvedl Petr Jínek z Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj. Nejčastější nemocí, která včely postihuje, je varroáza. Jejím původcem je roztoč Varroa destructor, jehož povolené množství na jedno včelstvo činí maximálně tři kusy.

„Varroáza je stabilní nemoc. Obměňuje se v ročních vlnách. Dvě uplynulé zimy se podepsaly na zhoršení výsledků,“ vysvětlil Jínek. Mezi další včelí choroby se řadí mor včelího plodu a nosematóza. Podle včelařů však tato onemocnění nejsou tak závažná jako varroáza. Obavy lidí, že se léčením nemocí do medu dostávají nežádoucí látky, však Jínek vyvrací. „I když mají včely problémy, med není v žádném případě ohrožen,“ konstatoval.

Současnou situaci na Zlínsku má zmapovanou předseda zlínského Okresního výboru Českého svazu včelařů Jan Švancer.

Kolik včelařských organizací působí ve zlínském okrese?

Máme jedenadvacet základních organizací, jedenáct set včelařů a přibližně deset tisíc včelstev. Největší je zlínská organizace, která má sto šedesát členů.

Kolik včelstev letos uhynulo?

Úhyn se zjišťoval definitivně ke konci dubna, kdy jednotlivé organizace nahlásily stavy na Český svaz včelařů do Prahy. Součty zatím neznáme. Na začátku jara to vypadalo katastrofálně, asi dvě třetiny včel. Ale zjistilo se, že to není tak hrozné. Včely jsou sice těžce oslabené, ale nakonec se to jakžtakž dává dohromady. Sám jsem měl patnáct včelstev. Uhynulo mi asi šest. Kolega měl pětatřicet včelstev a zůstalo mu pět.
Je letošní úbytek srovnatelný s tím loňským?

Byly teď dva enormní roky, dvě teplé zimy. Tu první přežily včely celkem dobře. Přestože byl rozvoj roztočů, včely se s tím celkem vyrovnaly. Loňské výsledky byly fantastické, i pokud se týká medové snůšky. To si nemohl nikdo stěžovat. Jenomže od loňského podzimu to dospělo do stadia, které je označováno za apokalypsu včelstev. Například já jsem zakrmil svoje včelstva v průběhu srpna. Dostaly patnáct kilogramů cukru na zimu. Byly krásné, v pohodě. Přišel jsem se na ně okolo 10. září podívat, jak jsem se vrátil z dovolené, a úly byly prázdné. Nebyla tam jediná včela. Obyčejně když včely uhynou, zůstanou tam mrtvé. Nebo se do úlu nastěhují vosy. Ale nebyly tam ani ty. Říká se tomu syndrom mizení včelstev. Nikdo neví, čím to je.

Jak se nemoci na včelách projevují?

Včely napadené varroázou jsou oslabené. Jsou to takoví dvoumilimetroví brouci, kteří se přisají na včelu a sají z ní krev. Včela uhyne. Roztoči se také stěhují do larev a degenerují včelu už při vývinu. Takže se narodí například bez křídel nebo třeba bez dvou noh. Mor včelího plodu je pak něco jiného. Je to bakteriální onemocnění. Spory zůstávají ve dřevě až dvacet roků. Pokud se dostanou do vhodných podmínek, začnou znovu kultivovat. Tohoto onemocnění naštěstí není tolik. Ve zlínském okrese jsme na tom relativně dobře, na rozdíl třeba od Kroměřížska a jižní Moravy.

Jakými způsoby se dá předcházet úhynu?

Když máte brambory, musíte sbírat mandelinku. Včelaři se zase musejí nějakým způsobem vyrovnat s varroázou. Léčit to tak, jak navrhuje krajská veterina. Počátkem ledna se dělají rozbory na počty roztočů ve výzkumném ústavu v Praze. Z úlu se odebírá zimní měl, což je voskový odpad spolu s roztoči. My jsme udělali všechno, jak jsme měli a v termínech, ale přesto se včely ztratily.

Kdy má začít preventivní léčba?

Začíná už v červenci, kdy se do včelstev přidává deska napuštěná kyselinou mravenčí. Říká se tomu léčivo Varidol. Roztoči se jím ničí v několika fázích.

Existuje riziko, že se dostanou látky z léčiv do medu?

To ne. Medy dovážené z Jižní Ameriky nebo Číny obsahují například sulfonamidy. Z léčení automaticky přecházejí do potravinového řetězce. U nás se to nedělá. Jsme na špici z toho důvodu, že léčíme minimálními koncentracemi. Účinně.

Co se dá dělat, když včelstvo uhyne?

Možností je několik. Přirozená záležitost je rojení, ovšem tam je podmínka, aby včely byly silné. V tuto dobu roje začínají. To je nejjednodušší obnova. Pokud jsou včelaři šikovní, poradí si formou záložních včelstev. Já jsem dal něco dohromady z pozůstalosti jednoho včelaře.

Je ohrožena letošní úroda a med?

Pokles určitě bude. Mám například meruňku, která krásně kvetla, ale je na ní jedna meruňka. Kdo si u mě brával pětadvacet kilogramů medu, letos mu říkám, že dostane patnáct.

Hana Šmardová

20.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Den zdraví ve zdravé škole
21

Bulgur, kuskus, nebo čočkový salát: běžná jídla na základní škole

Žena je psychicky nemocná.

Hledá se Naděžda Skácelová

AKTUALIZOVÁNO

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Profily poslanců zvolených ve Zlínském kraji  

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Chceme se omluvit fanouškům. Bylo to hrozné, říká Bačo.

Fotbalistům Zlína to proti Mladé Boleslavi před domácím publikem vůbec nejde.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT