„Člověk se snad v duchu může smát tomu, co vykládají někteří opilí, když k nim vyjíždíme kvůli jejich zranění,“ říká Petr Olšan.

Činností a míst, na nichž si lidé způsobí zranění (a nemusí být vždy kuriózní), je podle něj hodně, je to třeba školka u nejmenších dětí. Úrazy se stávají hodně na dětských hřištích, u starších dětí pak nejčastěji během sportovních aktivit (kolečkové brusle, brusle, hodiny tělocviku), také senioři se pak zraňují často při sportu.

„V případě „kuriózních“ nehod se dá snad hovořit o tom, že postihují hlavně starší muže jdoucí z hospody. A děje se to celkem často. Podnapilí se zraní na kole, často z něj totiž padají,“ podotýká záchranář.

Takoví cyklisté si pak způsobí často třeba poranění hlavy, protože nemají žádnou helmu a ani žádný jiný ochranný prostředek.

„Spadnou podroušení, najdeme je pak v krvi. Bohužel si často v takovém případě nepamatují, co se vlastně stalo. A my nevíme, zda u nich třeba nedošlo k otřesu mozku, proto je vezeme do nemocnice k dalšímu vyšetření, kvůli vyloučení poranění,“ poznamenává Petr Olšan.

Záchranáři často také vyjíždějí k úrazům dětí ve škole, kde se zraní při hodinách tělocviku na různých nářadích, a to většinou na horních a dolních končetinách.

„Každopádně úrazy hlavy by lidé měli vždy řešit, protože mohou mít vážné následky. Z hlediska prevence je proto lepší vyšetření,“ podotýká zlínský záchranář.

Výjimkou nejsou ani případy spojené s popáleninami. Ať už na horních či dolních končetinách. K těm záchranáři musejí volat na pomoc třeba hasiče. Nedaří se jim totiž někdy sundat prstýnek či jiný šperk. A hasiči na to mají speciální techniku.

„Popálenina je také úraz. Na kontě však máme třeba i výjezd k lidem, kteří měli pohlavní styk, přičemž došlo k poranění mužského orgánu,“ uzavírá Petr Olšan.