„Úroda je nadprůměrná na množství, cukernatost je ale nižší jak ta loňská. Je to logické. Čím je víc hroznů, tím méně mají cukru. Tento rok by byl dobrý, kdyby září nepropršelo a nebylo zataženo,“ poznamenal Karel Světlík, který vinaří už třiadvacet let a poblíž vinohradu nabízí k posezení i vinný sklípek.

V něm vyrábí v dubových sudech víno bez chemických přísad. V oblasti moravské Slovácko, v trati Boří, v které je situován jeho vinohrad, pěstuje například odrůdy Zweigeltrebe, Fratavu, Svatovavřinecké, Modrý portugal či Rulandské šedé.

„Devět hektarů vinic měl už v roce 1890 v Žerano­vicích, Rackové, Přílepech, Lukovečku a Lukově rod Seilernů. Vinice však zlikvidoval révokaz. Říká se, že se po něm sto let nemá do půdy vysazovat víno. Já jsem ho tady vysadil v roce 1990, přesně sto let poté,“ přiblížil Světlík.

Hroznů má zatím sklizených necelou polovinu. V době sklizně je podle jeho přítelkyně Lenky Januškové, která mu ve vinohradu pomáhá, zapotřebí ohlídat dvě věci. „Déšť a špačky. Když má pršet, je potřeba rychle sbírat. Stejně tak když vidíme, že do kuliček zobají špačci,“ dodala Janušková.