Možnost nahlédnout do zákulisí archivů dostali v neděli lidé z celého Zlínska. Navíc si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jestli by dokázali uspět na přijímacím pohovoru u Bati.
„Firma Baťa měla ve třicátých letech na základě toho, jak podnik postupně vzkvétal, mezi sedmnácti tisíci až pětadvaceti tisíci zaměstnanců. Každý rok přitom propustila zhruba pět tisíc lidí a stejný počet jich nabrala," seznamuje příchozí návštěvníky s dobovými reáliemi správce Baťovských fondů Martin Marek.
Jen ti nejlepší
Důvody pro ukončení pracovního poměru byly podle něj různé. Mladé ženy si do obuvnického závodu přicházely vydělat na věno. Po svatbě už se do továrny nevrátily. Zemědělci, kterých žilo v okolí Zlína mnoho, zase často hledali práci jen na zimu. Jiní prostě neuspěli, protože nezvládli pracovní nasazení, které Baťa vyžadoval.
„Lidí bez práce bylo ve dvacátých a třicátých letech hodně," tvrdí správce. Baťa si mohl vybírat, koho do své továrny přijme, a také to velmi pečlivě dělal. Denně staly před jeho továrnou desítky uchazečů o práci. Čekali několik hodin, často ve svých nejlepších šatech. Štěstí se ale usmálo jen na některé z nich. Mnozí se snažili získat místo přes doporučení některého člena rodiny, který v Baťově fabrice již pracoval.
Pracovní pohovory byly vedeny neformálním stylem. Baťa si přál, aby personalisté byli příjemní lidé, kteří s uchazeči dokážou navázat takřka přátelský rozhovor. Chtěl, aby personalisté dokázali v uvolněné atmosféře vytáhnout z potenciálních zaměstnanců co nejvíce podrobností o jejich pracovním, ale i osobním životě.
Zajímaly ho majetkové poměry, vyznání, ale i politická příslušnost. Komunisté měli u Bati zavřené dveře. Šanci jste neměli ani v případě, že jste se příliš přátelili s alkoholem. Další částipohovoru tvořily psychologické testy. Přihlíželo se pochopitelně také k uchazečově kvalifikaci a jeho vzdělání.
Třetí částí pohovoru byla zdravotní prohlídka. Výborných výsledků, tedy kategorie AA,se podařilo dosáhnout jen málokomu. Většina zdravých lidí dosáhla hodnocení AB. Lidé se zdravotními problémy práci u Bati nezískali.
Rychlá výpověď
Výpověď jste za první republiky mohli dostat i v případě, že jste byli nemocní déle než jeden měsíc. Dát zaměstnanci v tomto případě výpověď umožňoval tehdejší pracovní zákoník.
Vysněnou práci u Bati nakonec získal jen málokdo a ne všem se podařilo si ji udržet. Pracovní pohovor na zkoušku, který mohli v neděli absolvovat návštěvníci zlínského archivu, měl celkem pět stanovišť. Účastníci pohovoru u nich byli zkoušeni z vědomostí o firmě Baťa, znalostí o šéfově rodině a také jeho oblíbených výrocích.
„Hravou formu jsme zvolili záměrně, nešlo nám o to, abychom návštěvníky zkoušeli. Naším cílem bylo je spíš poučit a seznámit s Baťovou firmou a jejím každodenním životem," vyjádřil se ke dni otevřených dveří zástupce ředitele zlínského archivu Pavel Šrámek.
