Zadavatel návrhu, náměstek primátorky Miroslav Šenkýř (ODS), materiál stáhl kvůli připomínkám občanů, kteří na zasedání přišli, i postoji místní ČSSD. Ta totiž odmítla kvůli budoucí roli svitovského areálu jakoukoliv ze dvou variant konceptu podpořit.

Zásadní změnou připravovaného územního plánu města je dopravní řešení. Buď se vybuduje ve Zlíně pravobřežní komunikace ve směru od Otrokovic jen po křižovatku Gahurova pod Jižními Svahy, a odtáhne tak zřejmě z města tranzitní dopravu, nebo se trasa prodlouží tunelem na Podvesnou a obchvatem nad nemocnicí, čímž kamiony do města spíše přiláká.

Jako první vystoupil při interpelaci v obřadní síni zlínské radnice občan Antonín Zelinka. Nesouhlasí s vybudováním pravobřežky podél řeky Dřevnice, s níž počítají obě varianty. Ty jsou označeny písmeny A a B.

„Doprava škodí přírodě, ve městě i lidem. Tato silnice by navíc nesloužila pouze pro komfort zlínských obyvatel,“ upozornil Zelinka.

Na plánované řešení dopravní sítě apeloval také Evžen Babík, kterému se nelíbí možné zvýšení tranzitní zátěže v obytné zóně podřevnického údolí na trase budoucí rychlostní silnice R49.

„Bude to znamenat i značné vytížení plánovaného přivaděče v Kostelci,“ míní Babík.

Podnikatele v areálu bývalého zemědělského družstva v Loukách trápí zase fakt, že by se novým plánem změnila blízká v současnosti definovaná jako průmyslová plocha na plochu pro bytovou výstavbu.

„Změna bude bránit v rozvoji našich dalších aktivit v místě,“ postěžoval si jejich zástupce Josef Štětkář.

Takřka opačný problém řešil Jindřich Václavek, jednatel společnosti Zemet Tečovice. Nehodlá totiž přijít o desítky hektarů zemědělské půdy mezi Prštným, Loukami a Tečovicemi.

„Ochrana zemědělského fondu je důležitá. Uvědomte si, že zábor půdy je v ČR za posledních deset let největší v celé Evropě,“ apeloval na zastupitele Václavek.

Přestože mají všichni diskutující na zastupitelstvu přislíbenou písemnou odpověď, částečně na jejich připomínky náměstek Šenkýř reagoval osobně během jednání.

„Co se týče záboru zemědělské půdy, k oběma variantám se vyjadřovalo ministerstvo životního prostřední, přes nějž prošly. Ochrana půdy tedy byla brána v potaz. Podnikání v Loukách neomezujeme, ale prostor chceme postupně uvolnit pro byty,“ sdělil Šenkýř.

Reagoval i na připomínku Evžena Babíka. „Řidiči, kteří budou jezdit ze Zádveřic do Fryštáku, budou volit mezi dvěma možnostmi. Buď pojedou přes Slušovice nebo přes město,“ dodal Šenkýř.

Zlínští sociální demokraté v zastoupení prvního náměstka primátorky Martina Janečky vyrukovali jako poslední s připomínkami týkajícími se charakteristiky svitovského areálu v územním plánu. Jeho východní část se má totiž přeměnit na smíšenou plochu centra města.

„Svit musí být definován jako tvrdá výrobní zóna. Upozorňují na to zástupci velkých firem, které tam sídlí, protože jim taková zóna zajistí stabilitu. Materiál proto nepodpoříme a necháme si vypracovat rešerši územního plánu,“ sdělil při jednání Janečka.

Ústně prý jeho strana poukazovala na tato fakta několik měsíců. Na dotaz zastupitelky Svatavy Nováčkové (nezařazená), proč ČSSD předkládá podněty písemně až nyní, také hned zareagoval. „Firmy sídlící ve Svitu podaly své připomínky písemně, ale nebylo jim vyhověno,“ prohlásil Janečka.

Kdy dostanou zastupitelé nově přepracované koncepty územního plánu znovu na stůl, zatím není jasné. „Budeme na toto téma dále diskutovat a předloženo bude na některém z dalších jednání zastupitelstva,“ poznamenal pouze Šenkýř.

Současný územní plán Zlína je platný od roku 1997. Právě plánované dopravní stavby jako pravobřežní komunikace, která má odlehčit vytížení I/49 ze Zlína do Otrokovic, křižovatka v ulici Antonínova s napojením do svitovského areálu nebo dopravní řešení východní části města jsou zásadními podněty, kvůli kterým začala radnice vypracovávat územní plán nový. Začít by mohl začít platit už od poloviny příštího roku.