Přestávala zvládat práci účetní. Zapomínala. Občas se ztratila na známých místech. Cítila, že pomaleji uvažuje, rozhodování jí působí problémy.

„Zcela se mi změnil život,“ zavzpomínala Nina Baláčková na chvíle, kdy jí lékař sdělil diagnózu.

S Alzheimerovou nemocí žije již 12 let. O nemoci veřejně hovoří, otevírá téma demence, představuje nemoc tak, jak ji lidé prožívají. Na světě tato choroba postihne každé 3 vteřiny jednoho člověka. V současnosti se určitá forma demence vyskytuje u více než sedmi milionů obyvatel Evropy.

Otevřeně informovat o Alzheimerově chorobě vnímá Nina Baláčková jako své poslání. „Musela jsem se nemoci přizpůsobit, ale hlavně ji přijmout a začít s ní žít,“ uvedla. Svým příběhem se snaží pomoci nemocným i těm, kteří o ně pečují.

Díky lékům, pravidelnému cvičení, mentální aktivitě, stálému učení, bohatým sociálním kontaktům i podpoře rodiny se jí daří s nemocí bojovat.

„V mnoha směrech je zcela samostatná, v jiných ale samozřejmě potřebuje podporu rodiny a přátel,“ uvedla Jana Škývarová z NADĚJE Zlín. Zde je také Kontaktní místo České alzheimerovské společnosti a denní stacionář pro lidi s demencí.

Paní Niny si za její přístup v NADĚJI nesmírně váží.

„Potřebujeme slyšet hlas těch, kteří žijí s konkrétním postižením nebo nemocí,“ přiblížila Jana Škývarová. Takový člověk je může navést, jak dělat jejich práci dobře.

„Přiblíží, o jaký přístup nemocní lidé stojí a co jim opravdu nepomůže, i když to třeba pečovatelé a blízcí myslí dobře,“ uvedla.

„Důležité je, abyste pochopili změnu osobnosti člověka s demencí,“ zdůraznila paní Nina.

Únava, sebestřednost, netrpělivost až agrese, podezíravost, vztahovačnost, nadměrné přitahování pozornosti či naopak apatie jsou běžné příznaky nemoci.

„Nesnažte se nám ve všem porozumět, ale akceptujte nás,“ poradila.

„Obrňte se trpělivostí,“ zněla další rada.

„A nic si neberte osobně,“ přidala.

Nesmírně důležité podle ní je nepřipouštět si slovní napadání ze strany nemocných. „Většinou je to důsledek nějakého stresu nebo hladu, žízně, bolesti, obav či nepochopení,“ přiblížila. To prý musí pečovatelé pustit jedním uchem sem a druhým tam.

Mluvit na nemocné je vhodné v krátkých jednoduchých větách, nejlépe přímo z očí do očí, dostatečně hlasitě a srozumitelně. „Ale nekřičte,“ uvedla. „A rozhodně na nás nemluvte z vedlejší místnosti,“ poprosila.

Jako s malými dětmi, ale důstojně

Nikdo by neměl zapomínat na důstojnost nemocných. „Byť naše chování připomíná chování malých dětí,“ připomněla.

Je také důležité dbát na pitný režim postižených Alzheimerovou nemocí, nabízet jim dostatek nápojů. Vhodné je podporovat jejich aktivitu. Je možné je zapojit do prací v domácnosti, mohou se zabývat drobnými činnostmi, které je těší. Příjemné jsou procházky, mírné cvičení. Setkání s přáteli, rodinou podporuje jejich mentální aktivitu.

„Nebraňte se i mírnému, nejlépe nenápadnému nátlaku k aktivitě,“ poradila.

Věty typu „Už jsi zase nezhasla v koupelně!“ určitě vynechejte. Nemocní je vnímají jako ponižující. Nedělají to určitě schválně.

„Je nám to pak líto, nebo to vyvolá zbytečnou agresi. A problém to stejně nevyřeší,“ sdělila Nina Baláčková.

Péče o nemocné s jakoukoli formou demence je náročná. Je proto nezbytné, aby si pečující uvědomili, že musí myslet i na sebe. Měli by mít čas na sebe samé, odpočívat, pečovat o své zdraví. A hlavně se nesnažit dělat všechno za nemocné.

Paměť odchází, emoce zůstávají

„Nevím už, kde a kdy to bylo, kdo tam s námi byl a jak to tam vypadalo. Ale dobře vím, že jsem tam byla šťastná,“ dojala přítomné vyprávěním Nina Baláčková.

Při Alzheimerově nemoci člověk postupně ztrácí paměť, orientaci, schopnost úsudku a rozlišování i řeč. Co ale zůstává nejdéle, jsou emoce.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku. Bývá nejčastější příčinou demence. Choroba začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat. Dle České alzheimerovské společnosti žilo ve Zlínském kraji v roce 2015 (poslední známá data) 9196 lidí s demencí. Přesné statistiky ale neexistují.