Byla vždycky spíše skladištěm. A jelikož v posledních letech už lidi hlavně děsila svým zchátralým vzhledem, rozhodlo se vedení obce přestavět ji na moderní smuteční síň, která je už téměř hotová. Autorem návrhu je známý architekt Ivan Bergmann.

„Náklady starosta obce Vít Tomaštík vyčísluje na zhruba 3 miliony korun, které hradí jen z rozpočtu vesnice.

Podoba smuteční síně v podstatě připomíná „dům v domě“. Na stávající opravený objekt totiž dělníci nasadili dřevěnou stavbu, opravili interiér, zřídili nové sociálky i třeba sklad pro hrobaře. Podle starosty se tak výrazně zvýšil komfort pozůstalých, aby nemuseli na rozloučení jezdit třeba do Otrokovic, nedalekého Starého Města či Uherského Hradiště, což se dělo a děje.

„Většina lidí měla pohřeb v kostele, byť k němu neměli vyloženě vztah. Šlo jim o to, aby nemuseli jezdit jinam. A když už jeli, tak do okolních měst. Jenže v okamžiku, kdy máte cestovat za rozloučením pryč, tak to mnozí odmítli a raději nikam nešli. Teď budou mít možnost smutečního rozloučení přímo v místě,“ vyzdvihuje spytihněvský starosta.

Nová smuteční síň pojme padesát až šedesát návštěvníků, pro nejbližší rodinu bude posezení, zbytek postojí. Objekt bude ozvučený, aby v případě většího shromáždění lidí slyšeli i ti venku. Dokončena má být podle starosty v řádu pár týdnů.

Přestavbu márnice vítá například Radovan Plichta ze Spytihněvi.

„Žije tady docela dost nevěřících, takže je jen dobře, že tu budeme mít smuteční síň. Rozloučení se dělalo na obecním úřadě nebo za ním jezdili lidé do okolí,“ hodnotí Radovan Plichta.  

Tamní kněz Bohumil Kundl už někdejší márnici považoval za ostudu hřbitova, svá léta už měla dávno za sebou. „Opravdu byla v hodně špatném stavu, doslova volala po opravě. Těší mě proto, že konečně začíná vypadat kulturně, i když přeměnou na smuteční síň,“ říká Bohumil Kundl.

Byl by rád za více církevních pohřbů

Na druhou stranu by byl rád za více církevních pohřbů než těch civilních a pouhých smutečních rozloučení, k nimž poslouží. To ovšem sedmaosmdesátiletý kostelník Josef Janík není o nezbytnosti smuteční síně ve Spytihněvi přesvědčený. „Podle mě jsou to ze tří čtvrtin vyhozené peníze. Smutečních rozloučení tu máme minimum, z mého pohledu pozůstalí volí pro zesnulé pohřeb v kostele či žeh," míní Josef Janík.