Vysokou míru nezaměstnanosti způsobilo zavření velkých podniků, které na Valašsku zajišťovaly práci do devadesátých let minulého století. „Ještě před rozdělením republiky jsem počítal, o kolik tento region přišel pracovních míst. Ve dvou až třech letech se zde zrušilo na pět tisíc pracovních pozic,“ konstatoval starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.
Starosta počítal, že v okolí ještě po roce 1989 fungovala Zbrojovka Slavičín a zbrojařský průmysl v Dubnici, oděvní závody v Trenčíně nebo Jihomoravské dřevařské závody. Podle něj dosahovala však ještě před čtyřmi lety hranice nezaměstnanosti téměř dvaceti procent. Letos v květnu byla už jen 9,2 procenta.
„Dost lidí totiž cestuje za prací jinam. Třeba v ulici, kde bydlím, z každého druhého domu odjíždějí obyvatelé na pracovní turnusy ať už do zahraničí, anebo v rámci republiky. Jsou to zedníci, tesaři nebo třeba pokrývači,“ upozornil starosta. Podobné je to i v sousední Nedašově Lhotě. „Chlapi jezdí za prací jinam, ale ženy zůstávají doma. Máme tu přes čtyřicet nezaměstnaných žen hlavně ve věku kolem čtyřiceti let,“ dodal starosta Nedašovy Lhoty Miroslav Fojtík.
Práci si v Brumově-Bylnici nemůže najít třeba devětapadesátiletý bývalý ředitel tamního učiliště a poté obchodní zástupce firmy vyrábějící svářečky Pavel Vlček. „Jsem od srpna nezaměstnaný,“ řekl Vlček, který zkoušel jet za prací i do Čech, kde pobýval osm let.
Na to, že jej zaměstná někdo jiný, naopak nespoléhá čtyřicetiletý brumovský soukromník Dušan Polách. „Už bych asi do zaměstnaneckého poměru nešel,“ svěřil se Polách. Sám zaměstnává jednu paní. Podniká v oblasti potravinových doplňků a strojařině. „Firmy celkově posilují. Je vidět, že se jim asi daří. Zlepšuje se to,“ zhodnotil podnikatel.
Mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová konstatovala, že lidé musejí z oblasti dojíždět jak za prací, tak i za rekvalifikací. „I v minulosti za první republiky lidé odjížděli na turnusové práce jinam. Nyní se tato doba vrací. Je však nebezpečí u mladých lidí, že se nevrátí zpět,“ podotkla mluvčí.
