Kliknutím zvětšítePo pietním setkání v kostele svaté Anny v Dřevěném městečku byla urna s jeho ostatky uložena na čestném pohřebišti Valašském Slavíně.
„Upřímně děkuji, že se dědečkovi dostalo takové pocty. Byl by velmi šťastný, že bude odpočívat na místě, které tak neskonale miloval, mezi takovými velikány Valašska. Je až neuvěřitelné, že jeho ostatky budou ležet těsně vedle akademického malíře Jaroslava Frydrycha, jeho velkého přítele, se kterým společně během života nespočetněkrát zachytávali krásy tohoto výjimečného kraje. Božská prozřetelnost – už jsou opět spolu a předpokládám, že opět malují,“ řekla při pietním setkání vnučka akademického malíře Martina Slamková.
Svou vzpomínku na významného umělce připojil také ředitel rožnovského skanzenu Jindřich Ondruš.
„I když jsem se s Milošem Šimurdou více setkával až v posledních deseti letech, stal se pro mne nezapomenutelným člověkem. Zážitkem a obohacením bylo každé setkání s ním. Už to, jak přišel, pevný stisk ruky, optimismus, dobrá nálada, to jak svižně vyběhl po schodech, byť mu bylo už přes devadesát let. To, jak měl stále hodně práce, jak byl náročný na sebe i na druhé,“ podělil se o své vzpomínky Ondruš.
Podle něj dostal Miloš Šimurda do vínku řadu darů.
„Mezi nimi veliký, mnohovrstevnatý talent, vysoký věk i zdraví. K tomu přidal píli, pracovitost, houževnatost, skromnost, pokoru, víru. Vše znásobil, zužitkoval a přetavil v krásu a radost pro své bližní. Byl vynikajícím malířem, básníkem, vypravěčem, muzikantem, ale hlavně byl výjimečným člověkem,“ řekl ředitel muzea.
Velké osobnosti a velcí umělci po sobě podle Ondruše zanechávají odkaz. Takový byl i Miloš Šimurda, který nyní nalezl spočinutí na čestném místě na Valašském Slavíně v Dřevěném městečku. Na místě připomenutí a uctění života významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska.
„Slavín byl zřízen proto, aby udržoval upomínku na osobnosti na něm uložené v povědomí nejširší veřejnosti. Každý rok tudy projdou statisíce lidí. A ti všichni si budou moci připomenout, že mistr Šimurda tady na Valašsku žil a pracoval, tady jsme ho měli rádi a vážili si ho. A budou moci uctít jeho památku,“ doplnil Jindřich Ondruš.
Autorem náhrobku pro Miloše Šimurdu je Studio Henkai architekti z Rožnova pod Radhoštěm, jmenovitě Michal Vašek a Zdeněk Strnadel.
Při jeho zhotovení se nechali inspirovat tvorbou Miloše Šimurdy. Kompozice náhrobku vychází z poznání rodné krajiny pod Černou horou, kde měl mistr ateliér. Náhrobek z ušlechtilé patinující ocele doplní kameny prorostlé mateřídouškou a modřenci. Stéla symbolizuje mistrovu myšlenku, jeho osobnost i úctu a lásku k rodné krajině.
Miloš Šimurda se narodil 5. června 1924 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vystudoval gymnázium ve Frýdku-Místku a obchodní akademii ve Frenštátě, maturoval roku 1943. V letech 1950 až 1955 studoval malířství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru prof. Jána Mudrocha.
Externě vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě (1957 – 1958) a na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické (1963 – 1965) a současně pracoval na Ústředí uměleckých řemesel v Bratislavě. V letech 1972 – 1974 vystudoval na mozaikářské škole v Ravenně u prof. Giuseppe Saliettiho.
Ve své výtvarné tvorbě zachycoval krajinu, zvláště rodného Valašska, ale tvořil také figurální kompozice. V roce 1993 získal ocenění Grand Prix international de la Peinture a l´ean.
Získal Cenu města Rožnov pod Radhoštěm za rok 2017. Publikoval několik sbírek veršů. Žil střídavě v Bratislavě a v Rožnově pod Radhoštěm. Miloš Šimurda zemřel 6. ledna 2019 v Rožnově pod Radhoštěm.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
