Jedna menší a méně pracná figurka zabere Janě Návratové asi dvě minuty

A že o výrobě proslulé dekorace ví své, nenechává nikoho ani chvíli na pochybách. Výroba jedné figurky jí zabere zhruba dvě minuty, ty více náročné o malinko déle. Je radost se na její práci dívat.

„U nás v rodině se peče už třetí generaci. Začala s tím babička, která chodila vypomáhat do pekáren. V padesátých letech se k ní přidala i má maminka a u pečení jsem se od dětství motala i já,“ zavzpomínala na začátky. Od roku 1957 pak obě ženy navázaly spolupráci s Ústředím lidové umělecké výroby a vyráběly například do rožnovského skanzenu. „Celá naše rodina byla pod kontrolou odborníků, maminka i babička získaly titul Mistr lidové výroby. Teď peču já s maminkou, občas vypomáhá sestra,“ vypověděla s tím, že se mezi vizovickými figurkami pohybuje už více než pětačtyřicet let.

Podle jejích slov se ale tradiční výrobci ve Vizovicích vytrácejí. „Teď už kromě nás zůstala jen paní Žabková a pan Zádrapa. Ale v sedmdesátých letech nás bývalo až dvanáct,“ postěžovala si.

Menší je i zájem o tento druh dekorace. „Ještě v devadesátých letech jsem se výrobou vizovického pečiva živila. Nyní už dělám jen na zakázku nebo jezdím na různé předváděcí akce,“ zesmutněla.

Rodina Jany Návratové se drží také tradičních vzorů. „Mezi ně patří třeba ježek, holubička, veverka, koníček, rybička, miminko, panenka, rak, páv, nebo třeba žába a beránek. Každé zvířátko má přitom svou symboliku,“ vyjmenovala s tím, že žába značí ochranu čisté vody, kohout mužnost, holubice mír, veverka dobrou hospodyňku, rak ochranu žen v šestinedělí, a slepička s kohoutkem znamená rodinu.

„Před Vánocemi vyrábíme i betlémky, které jsou složitější. Pracný je však i páv a panenka, u nichž je hodně stříhání,“ vysvětlila a doplnila, že dalšími technikami používanými při tvorbě vizovického pečiva je krájení, mašličkování a obtiskování.

Jak si vyrobit sluníčko z Vizovic

Recept Jany Návratové z Vizovic: Smíchá se 0,5 kg hladké mouky a asi 0,2 dcl vody. Množství vody záleží na druhu mouky, některé bývají sušší. Důležité je, aby nebylo budoucí těsto řídké. Teď už stačí jen těsto propracovat. V igelitovém sáčku se nechá hmota odpočinout při pokojové teplotě a každé dvě hodiny se znovu vytáhne a propracuje. Je to nutné, aby byla hladká.

Nejlepší je si těsto připravit večer před pečením a na noc je dát do chladu. Před prací se nařeže na pásky a ty dále na kousky velikosti žužu. K nezbytným pomocníkům patří pinzeta, nožík, hřebínek, nůžky, miska s vodou a houbičkou, váleček.

Vcelku jednoduchý motiv představuje slunce. Z nařezaného kousku se vytvoří kulička, válečkem se rozválí na kolečko. Uprostřed se nepříliš hluboko vykrojí kulatý tvar uprostřed, od kterého se nožíkem krájí pásky na paprsky. V prstech se pak každý pásek zvlášť lehce zmáčkne, tím se zaoblí hrany. Teď už zbývá jen dozdobit tvář sluníčka špičkami nůžek a vtlačit oči z koření.

Aby ale oči nevypadly, je potřeba místo napřed potřít vodou. Ta slouží i při přilepování jiných částí. Teď už jen dát na plech, nechat chvíli teplem vysušit, poté potřít rozšlehaným vejcem a dát do trouby na 50 stupňů péct. Peče se zhruba tři hodiny.

ZAČÍNÁME. Na válu nebo podložce se z hladké mouky a vody vypracuje těsto.

ZAČÍNÁME. Na válu nebo podložce se z hladké mouky a vody vypracuje těsto.

ŠULÁNÍ. Je třeba metodou šulání vytvarovat válečky a z nich kousky na figurky.

ŠULÁNÍ. Je třeba metodou šulání vytvarovat válečky a z nich kousky na figurky.

LESK. Před pečením se figurky potřou rozšlehaným vejcem. Tím Návratová docílí lesku.

LESK. Před pečením se figurky potřou rozšlehaným vejcem. Tím Návratová docílí lesku.

PTÁČEK. Ozdobné okraje křídel vznikají u ptáčka technikou krájení. Stačí kapesní nožík.

PTÁČEK. Ozdobné okraje křídel vznikají u ptáčka technikou krájení. Stačí kapesní nožík.

LESK. Před pečením se figurky potřou rozšlehaným vejcem. Tím Návratová docílí lesku. LESK. Před pečením se figurky potřou rozšlehaným vejcem. Tím Návratová docílí lesku.

LESK. Před pečením se figurky potřou rozšlehaným vejcem. Tím Návratová docílí lesku.

HOTOVO. Z trouby vyšené figurky různých zvířátek mají typickou nahnědlou barvu.

HOTOVO. Z trouby vyšené figurky různých zvířátek mají typickou nahnědlou barvu.

Dekorace z vody a mouky se líbí už více než 150 let

První zmínka o vizovickém pečivu se traduje asi od roku 1850. „Jeho výroba je spjatá s pekařskou rodinou Lutonských. Tradici udržovali ještě přes druhou světovou válku, nyní už se tomu ale nevěnují. Snacha, která je poslední z rodiny, onemocněla a už nepeče,“ přiblížila Jana Návratová. Původně k nim chodila pomáhat i její babička, pozdější Mistryně lidové výroby. Ta pak umění předala i své dceři a vnučce.

„Mistr pekař Josef Lutonský tvaroval pro děti zvířátka, nejprve z kynutého sladkého těsta. Postupem času ale začal používat zbytkové mouky a vody. Od té doby se z nich staly ozdoby vánočních stromků či dekorace na stůl,“ uzavřela pekařka s tím, že figurku zdobí pouze koukol nebo čočka v podobě oka.
Aby se figurky, zvířátka, věnečky a další pečená umělecká dílka mohly nazývat pravým vizovickým pečivem, musejí být přirozeně jednobarevné. Navíc počet figurek je stanoven na dvaatřicet a už jej nelze navyšovat.