Stavební práce jsou v současné době v plném proudu. „Ve Valašské dědině bude stát například hospoda ze Zděchova, škola z Miloňova nebo evangelický kostelík z Huslenek, postavený podle podkladů architekta Dušana Jurkoviče,“ vyjmenoval technický náměstek rožnovského skanzenu Milan Gesierich.

Nové budovy přibudou také v Mlýnské dolině. V plánu je Malá kovárna nebo takzvaný Živý dům. „V něm si budou moci zejména děti vyzkoušet stará řemesla,“ prozradil Gesierich.

Záměr rozšířit sbírku historických stavení pochválil také René Mikulenka z Valašského Meziříčí, který do skanzenu pravidelně jezdívá s rodinou. „Je to určitě skvělý nápad. Často můžeme vidět, jak staré chalupy doslova hnijí na vesnicích. O domy, které vyrostou ve skanzenu, bude určitě lépe postaráno,“ mínil Mikulenka.

Podobný názor měl i Vsetíňan Robin Loukota, který také do muzea v přírodě občas zavítá. „Je pravda, že jsem tam již delší dobu nebyl. Ale nápad rozšířit expozici o další domy určitě muzeu prospěje,“ řekl.

Osmdesát pět procent ze stomilionové částky získalo rožnovské muzeum z Norska. Zbývající prostředky poskytlo ministerstvo kultury.

„Z norských grantů se nám podařilo získat peníze jako prvním v republice,“ pochvaloval si Gesierich s tím, že skanzen spolupracuje s norským muzeem Maihaugen v Lillehammeru. „V listopadu jsme se byli za norskými kolegy podívat, teď na oplátku přijeli k nám čtyři norští tesaři a jejich dva spolupracovníci,“ poznamenal Gesierich.

Tesaři se právě v těchto dnech v Mlýnské dolině podílejí na budování další novinky, hospodářské budovy z Velkých Karlovic. „Částečně jsme stavbu připravili přes zimu v dílnách, teď, spolu s Nory, pokrýváme střechu šindelem,“ popsal náměstek.

Cílem spolupráce českých a norských muzejníků je také porovnat techniku, používané dřevo a nástroje.

„Máme v plánu zpracovat a vydat katalog asi padesáti dříve používaných tesařských nástrojů, které se objevovaly u nás a v Norsku,“ dodal Gesierich.