S neomezenou životností a bez toho, aby k nim musel pacient pravidelně užívat léky proti srážlivosti krve. Na ojedinělém projektu pracuje s kolegyní Berenikou Hausnerovou. Jsou těsně před dokončením.

„V současné době existují na trhu dva druhy umělých chlopní. Mechanické a tkáňové. Mechanické jsou nadoživotí, ale nepracují ideálně. Nevhodně interagují s krví, takže jsou pro nemocného léky nezbytné. Naopak tkáňové chlopně pracují perfektně, ale mají životnost tak pět let. Snažíme se připravit kombinaci obou,“ vysvětlil Lehocký, který se na Univerzitě Tomáše Bati (UTB) zabývá poslední tři roky výhradně povrchy pomůcek využitelných v medicíně.

Srdeční chlopně jsou zřejmě jeho nejzásadnějším projektem. Než ale spatří světlo světa, ještě podle vědce nějakou dobu potrvá. „Jakmile budeme s kolegyní kompletně hotovi, čekají povrchový materiál chlopní klinické testy. Ty mohou trvat i několik let. První člověk by mohl mít umělou chlopeň se speciálními vlastnostmi vyvinutými ve Zlíně reálně tak za pět let,“ zauvažoval Lehocký.

O rozvoj vědy v oblasti zdravotnictví v krajském městě strach rozhodně nemá. Na UTB se totiž otevírá od září zcela nový bakalářský obor Medicínské a farmaceutické materiály, který má vychovat další odborníky v tomto směru. Fungovat má v budoucnu ve Zlíně i Centrum polymerních systémů, které bude sloužit speciálně výzkumu.„Chceme udržet mozky v regionu a zajistit mu tím pádem trvale udržitelný rozvoj,“ zdůraznil vědec.

Marián Lehocký má na kontě už několik zajímavých projektů. Vymyslel například takový povrch materiálu v reaktoru, který na sebe váže nečistoty z odpadních vod znečištěnými ropnými produkty. Využití má v Brazílii.Chystá se také publikovat výzkum speciálního povrchu u slunečních kolektorů, které nejsou tvarově stálé, ale jdou srolovat.A v neposlední řadě se zabýval i výzkumem potravinářských obalů, které nesmějí s potravinami vzájemně reagovat.

Zlínský deník na FacebookuZlínský deník na Twitteru