Fakta o budově:
- užitná plocha – 10 665 m²
- pracovny – 1530 m²
- laboratoře – 3304 m²
- školicí prostory – 486 m²

Počet podlaží:
- administrativní část – 6
- laboratorní část – 5

Vědci a výzkumníci ze zlínské univerzity se tak dočkali nové budovy navržené přesně podle jejich potřeb. Sloužit má 120 odborníkům z ČR i zahraničí. „Určitě se na práci tady všichni těšíme. Každý má rád nové věci. Zabývat se tu budeme polymery (plasty, pryže, umělé hmoty), s nimiž se setkáváme v běžném životě. Stále dochází k vývoji nových materiálů a než se dostanou do praxe, je potřeba je vyzkoušet," řekl například výzkumný pracovník Martin Stěnička. Celkové náklady na nové centrum činily více než 700 milionů, přičemž samotné přístroje přišly na 176 milionů.

„Je tu vybavení, které lze využívat k hodnocení fyzikálních vlastností, složení materiálů a jejich povrchových vlastností. K dispozici budou i laboratoře s poloprovozními zařízeními pro zpracování plastů, můžeme provádět také jejich chemické a mikrobiologické analýzy," přiblížil rektor UTB Petr Sáha.

Objekt je hotový už od podzimu, poté následoval zkušební provoz včetně vybavování místností a stěhování přístrojů.

Unikát, který nemá konkurenta

Zlín – Vědcům a výzkumníkům slouží nové Centrum polymerních systémů (CPS) ve Zlíně. Chlouba univerzity je pracovištěm zaměřeným na polymerní výzkum například plastů nebo pryží.

„Objekt se podařilo postavit za zhruba 15 měsíců. Vznikl v podstatě na posledním neplaceném parkovišti, velice oblíbeném," usmál se ředitel CPS Vladimír Pavlínek.

V pozicích vedoucích týmů působí řada nositelů různých světových ocenění, jako například Berenika Hausnerová, Takeši Kitano z Japonska, Natalie Kazanceva z Ruska, Nabanita Saha z Indie nebo Cheng Qiling z Číny.

Otevření nové budovy je zlomovým milníkem v 15leté historii UTB.

„Věříme, že nám umožní zásadním způsobem zvýšit kvalitu výzkumu a tím upevní postavení UTB mezi univerzitami s podobným zaměřením," uvedl rektor UTB Petr Sáha.

Podle něj se z odborného pohledu jedná o unikátní výzkumnou záležitost, která v polymerních vědách (týkajících se výzkumu například plastů nebo kaučuku) nemá v současné době rovnocenného konkurenta, a to v celosvětovém měřítku.

Deník připravil pět otázek a odpovědí, které centrum přibližují laické veřejnosti

Kolik bude v centru pracovat lidí?

Cílový stav je až 120 vědecko-výzkumných pracovníků. Přijati ještě všichni nejsou. Důvod? Pokud by už nyní bylo centrum na své maximální kapacitě, nemělo by se kam rozvíjet.

„Nyní jsme někde na zhruba devadesáti lidech. Je to skvělá skupina převážně mladých lidí. Ať už našich odchovanců, či z jiných univerzit, případně ze zahraničí," chválí Ivo Kuřitka, zástupce ředitele a vedoucí výzkumného programu.

Kolik přístrojů celkem centrum má?

Je jich zhruba stovka. Stály přibližně 176 milionů korun.

Který je nejnákladnější přístroj?

Takové jsou tu dva – nové elektronové mikroskopy, každý za 15 milionů korun. Podle Ivo Kuřitky mají mnohem kvalitnější rozlišovací schopnost, a mohou tak dosáhnout mnohem vyššího zvětšení.

Pro koho například provádí centrum výzkumy?

„Asi bych jmenoval například Continental Barum. To bude největší objem peněz směřovaných do takzvaného smluvního výzkumu. Ten je zcela placený ze strany firem a provozovaný na zakázku," řekl ředitel CPS Vladimír Pavlínek.

Co konkrétně pro Barum?

„Dělali jsme už a děláme výzkumy, které se týkají analytických metod popisujících vlastnosti gumárenských směsí, které jsou poměrně velmi komplexními systémy obsahujícími spoustu složek," vysvětlil ředitel CPS.