Vynález má ještě jednu výraznou výhodu – plastové misky jsou odolné vůči vysokým teplotám, což není u těchto typů polylaktidových výrobků (polylaktid je biologicky odbouratelný polyester – pozn. red.) běžné.

Misky tak udrží tvar, i když se naplní vroucí vodou či zahřejí v mikrovlnné troubě. Budou sloužit například jako krabičky na teplé pokrmy.

„Na vývoji obalů spolupracujeme se společností Blatinie, která se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a investuje právě do vývoje ekologických šetrných obalů. Od Technologické agentury ČR jsme dostali na vývoj téměř dva a půl milionu korun,“ přibližuje Vladimír Sedlařík, rektor UTB ve Zlíně a zároveň ředitel Centra polymerních systémů a hlavní řešitel projektu.

Levné, dostupné, šetrné

K výrobě misek používají vědci polymléčnou kyselinu, jinak také polylaktid. Ta se vyrábí převážně z vedlejších zemědělských produktů, které obsahují cukry (např. kukuřice). „Kyselina mléčná je poměrně dobře dostupná surovina, je levná a získává se z odpadních zemědělských produktů. Polymer z ní vyrobený splňuje normy a nařízení pro zdravotní nezávadnost a potravinářské použití. Navíc je šetrný k životnímu prostředí a šetří spotřebu ropy,“ vysvětluje Petra Válková, vědkyně z Centra polymerních systémů. Biomiska se rozloží v technickém kompostu v řádu několika měsíců. Finálním produktem rozkladu je oxid uhličitý a voda.

„V současné době vědci dokončují testování materiálových vlastností misek. Vývoj bude hotov do konce tohoto roku. Na trhu by se mohly objevit do dvou let,“ doplnila Petra Svěráková, mluvčí zlínského Centra polymerních systémů.