v rozhovoru pro Zlínský deník přiblížil, jak to v oboru chodí.

„Každý dvanáctý zkontrolovaný strom je určený ke kácení," podotýká Ivo Divoký s tím, že stromy a ostatní zeleň jsou ve Zlíně pečlivě kontrolovány.

O co všechno se odbor městské zeleně ve Zlíně stará?

Jde zejména o sečení trávníkových ploch, údržbu květinových záhonů, ošetřování, výsadbu a kácení stromů a keřů, údržbu dětských hřišť či budování hřišť nových. Do kompetence odboru spadá i lesní hospodářství v městských lesích Tlustá hora včetně areálu Stezky zdraví a výkon státní správy v lesním hospodářství, rybářství a myslivosti.

Kolik lidí má odbor k dispozici?

V současné době pracuje na odboru 60 zaměstnanců včetně dělnických profesí. Na sezónní práce se dále využívá i cca 10 pracovníků veřejně prospěšných prací a do loňského roku bylo angažováno i 20 občanů veřejné služby. Zatím není definitivně známo, zda a jak bude systém veřejné služby pokračovat.

Kolik je ve Zlíně stromů a kolik z nich je ve špatném stavu?

Je jich přibližně sto tisíc. Rozdělení stromů na ty ve špatném a ty v dobrém stavu je obtížné, neboť zdravotní stav je proměnný vzhledem k podmínkám na stanovištích a klimatickým vlivům. Stejně jako v lidské populaci nelze tuto veličinu škatulkovat. Jistou objektivnost stavu stromů lze vyčíst z probíhajících auditů dřevin, které město Zlín provádí. Z těchto údajů vyplývá, že cca každý dvanáctý strom je doporučen ke kácení v různém stupni naléhavosti.

Kolik ročně ošetříte (nebo zadáte externím firmám ošetřit) dřevin či ploch zeleně?

Udržujeme cca dvě stě hektarů zeleně v různé intenzitě a každoročně je ošetřeno cca tisíc stromů. Z toho je asi padesát procent zadáváno v soutěži arboristickým firmám.

Jaké úkony jsou v tomto oboru nejobtížnější?

Nejobtížnější je kácení a ošetřování stromů ve stížených podmínkách – v blízkosti budov, trolejí či intenzivní dopravy. Velmi riziková činnost je i zpracování padlých, zavěšených či polámaných stromů při větrných a sněhových kalamitách v lesních porostech na Tlusté hoře.

Jsou věci, které jsou ve vašem oboru ve Zlíně potřeba, ale není na ně například dost financí?

Základní provoz odboru je samozřejmě financován z městského rozpočtu, do kterého spadá i tržba za prodané dříví. V těch oblastech, na které by rozpočet nedosáhl, je využíváno zdrojů evropských dotací. Současným problémem je tedy spíše to, aby se časově zvládla veškerá administrace včetně výběrových řízení a evropské peníze mohly být plně využity.

Velká část veřejnosti neví, jakým způsobem se vybírají stromy ke kácení – jak ten proces tedy probíhá?

Kácení stromů ve Zlíně probíhá na základě povolení správního orgánu ochrany přírody především z těchto důvodů: vlastní podněty odboru městské zeleně, odborné audity, podněty občanů, kácení z důvodů stavební činnosti (rekonstrukce a opravy sítí, komunikací, chodníků či budov) a v neposlední řadě obnova a rekonstrukce parků, alejí a sídlištní zeleně.

Jak často se setkáváte s výtkami, že jste někde stromy pokáceli neprávem, nebo naopak máte někde něco pokácet a neděláte to?

V posledních letech se veřejnost velmi zajímá o stav zeleně ve městě. Často registrujeme protichůdné názory. Občané využívají všech dostupných forem komunikace s našim odborem – diskuzní fórum na webu města, veřejná projednání na místě, veřejné schůze s občany, osobní návštěvy, telefonické či e-mailové spojení nebo využití komisí místních částí a úřadoven.

Jak situaci v oboru změnil tragický pád stromu v roce 2009? Změnil nebo zpřísnil se nějak přístup ke stromům?

Tragických pádů stromů bylo v posledních letech v České republice několik, případ Zlína z roku 2009 je pravděpodobně nejznámější.

V průběhu minulých pěti let se v našem oboru v ČR dynamicky rozvíjí specializace s názvem arboristika, což je posuzování stromů z hlediska jejich provozní bezpečnosti jako reakce na stav stromů ve městech. Zlín, tak jako většina měst, se aktivně do tohoto trendu intenzivněji zapojil od roku 2006.