Vodárenskou infrastrukturu budou od poloviny letošního roku vlastnit města a obce na Zlínsku. Zkrátí se také smlouva se společností Moravská vodárenská (MoVo), která je součástí skupiny Veolia, a to o pět let – nově do roku 2029, namísto původního roku 2034. Změnu schválilo přes 92 procent přítomných zástupců akcionářů.

„Jsem opravdu rád, že se od 1. července vodárenství na Zlínsku vrátí pod majetkovou kontrolu měst a obcí. Zároveň se jasně definuje i budoucnost vodárenství na Zlínsku, neboli co se stane po roce 2029. Vše má proběhnout bez negativního vlivu na cenu vody a míry investic, čili bez zdražování a snížení investic do vodohospodářské infrastruktury,“ uvedl primátor Zlína Jiří Korec.

Transformace mění provozní model vodáren, dříve ukončuje stávající provozní smlouvy s MoVo a má vést k zastavení dlouholetých soudních sporů, které souvisely právě se zavedením současného provozního modelu.

Ilustrační foto.
Veolia má na Zlínsku skončit v roce 2029, voda bude patřit městům a obcím

Dopad na lidi? Ukáže až čas

„Jedním z důvodu mého vstupu do politiky bylo i přesvědčení, že voda by měla patřit městům. Jsem rád, že se nám společně podařilo této změny dosáhnout a po 18 letech ukončit desítky soudních sporů,“ doplnil náměstek primátora Pavel Brada, který má společnost VaK Zlín v gesci.

Někteří starostové se však obávají, že chystaná změna bude mít negativní dopad na koncové odběratele.

„Hodně pochybuji o tom, že to nebude mít dopad na občany z pohledu cen vodného a stočného. Spíš si myslím, že ten dopad bude, ale ukáže to až čas,“ uvedla například starostka Sehradic Silvie Pospíšilová.

Ilustrační foto
Moravská vodárenská má mít už jen 25 procentní podíl nad vodou Zlínska

Vítězství Veolie

Mnohem kritičtější k celé transformaci je starosta Želechovic nad Dřevnicí Michal Špendlík, podle kterého je výsledek valné hromady vítězstvím koncernu Veolia.

„Schválením dohody o narovnání se definitivně uzavřela možnost požadovat náhradu škody po Veolii za neoprávněné provozování vodovodů a kanalizací od roku 2004 ve výši několika set milionů korun,“ poznamenal starosta s tím, že dohodou o narovnání VaK Zlín navíc nezíská žádnou náhradu za desítky milionů korun, které doposud investoval do právních sporů.

„Tyto peníze už zaplatili spotřebitelé ve vodném a stočném. Naopak, další nové náklady na navazující transformaci společnosti ve výši jednotek milionů korun opět nese VaK Zlín, potažmo spotřebitelé,“ dodal starosta.

Cyklobus. Ilustrační foto
Cyklobusy do hor v kraji vyjíždějí. Kam a kdy vás zavezou?

Utajené materiály

Problémem je podle starosty Želechovic Michala Špendlíka také to, že materiály předložené valné hromadě odkazují na přílohy, které byly akcionářům utajeny.

„Nejdůležitější je příloha číslo jedna ke Smlouvě o převodu akcií, která přesně vymezuje provozní část podniku, jež má být vložena do nové společnosti Vodárna Zlín, a.s. Za ni má být do roku 2029 zaplaceno Veolii 142 milionů korun. Přitom tato příloha má zásadní vliv na stanovení ceny provozní části podniku,“ uvedl starosta. A dodal, že tuto přílohu nemá k dispozici ani představenstvo VaKu a dostane ji až po podpisu příslušných smluv.

Podle Špendlíka je navíc už nyní zřejmé, že transformace navržená představenstvem nezajistí plnohodnotné fungování vodovodů a kanalizací bez služeb, které bude zajišťovat právě Veolia.

„Pro schválení transformace sice hlasovali akcionáři s největším podílem hlasovacích práv, což je asi deset měst a obcí z celkového počtu téměř 50, ale u těch lze doložit, že v minulosti získali od Veolie nějaká plnění a na přerušení těchto vztahů nemají zájem,“ uzavřel starosta.